Až dosud si vědci mysleli, že vulkanická činnost na měsíci skončila před miliardou let. Nová data americké sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) však naznačují, že láva po měsíčním povrchu mohla téct ještě před méně než 100 miliony lety. „Toto zjištění je druh vědy, která doslova donutí přepsat geology učebnice o Měsíci,“ poznamenal John Keller vědecký pracovník NASA, který se na projektu LRO podílí.
Vědci si všimli 70 podobných skvrn v tmavých sopečných pláních na přivrácené straně Měsíce, a které se nazývají nepravidelné záplaty moří. Jedná se o zaoblené kopce s průměrem méně než 500 metrů, takže jsou příliš malé na to, aby byly běžně viditelné ze Země.
Vysoký počet a široké rozprostření těchto záplat naznačuje, že zde byla poměrně rozšířená sopečná činnost a z geologického měřítka to není tak dávno. Tři z nich jsou považovány staré méně než 100 milionů let.
Existovaly tedy v době, kdy Zemi vládli dinosauři. Jedna z nich, označovaná jako Ina by dokonce mohla být stará méně než 50 milionů let.