Útok na příslušníky vlastního rodu není ve volné přírodě mezi zvířaty ničím výjimečným. Líté souboje vznikají kvůli potravě a vymezení vlastního teritoria. Tato agrese se nevyhýbá ani šimpanzům. V minulosti u nich byly pozorovány šarvátky, jejichž smyslem bylo účastnit se naplánovaného útoku a protivníka zabít.
Šlo o promyšlené jednání, které se odlišuje například od boje mezi dvěma samci o vůdčí postavení ve smečce. Vědci si kladli otázku, jestli toto chování vyplývá ze samotné podstaty šimpanzího myšlení, nebo bylo odkoukáno od lidí.
Kácení pralesů připravuje šimpanze o cenné zdroje potravy. Lidé zabírají jejich území a oni jsou nuceni o potravu daleko více než kdysi soupeřit s ostatními tlupami primátů. Mezinárodní výzkumný tým sledoval chování šimpanzů v pralesích republiky Kongo a v Centru pro studium lidoopů v Lincolnově Parku a Zoo v Chicagu.
Výzkum probíhal celých 14 let a zjistil, že vliv lidského jednání na primáty je zanedbatelný. Násilí tedy mají v povaze. Na vědecké studii se celkem podílelo 30 badatelů, kteří pozorovali 18 šimpanzích tlup žijících v prostředí různě ovlivněným člověkem.
