Očekává se, že do roku 2050 stoupne světová populace ze 7,1 miliardy na více než 9 miliard lidí. To staví před lidstvo nové výzvy, jak takovou populaci nakrmit. Jedním z řešení je vytvoření nových plodin, které budou mít dvakrát až třikrát vyšší výnos a přitom si vyžádají menší vstupy (tj.

méně vody, hnojiv a pesticidů). Mezinárodní tým genetiků dokončil kompletní zmapování genomu africké rýže a divokých rajčat, které by mohli pomoc při tvorbě odolnějších odrůd.

Ukázalo se přitom, že Africká rýže (Oryza glaberrima) byla domestikována před přibližně 3000 lety v povodí řeky Niger, tedy 7000 let poté, co byly domestikováni její asijští příbuzní (Oryza sativa). Proti nim je mnohem odolnější před vysycháním, a pokud se podaří určit jednotlivé odpovědné geny, bude možné vyšlechtit nové odrůdy s vysokým výnosem odolné proti suchu.

V druhé studii, která zmapovala genom nepoživatelného jihoamerického divokého rajčete Solanum pennellii, se podařilo identifikovat klíčové geny spojené s odolností vůči dehydraci, vývojem plodu a zráním.

Tento druh je již používán ke křížení kultivovaného rajčete jedlého (Solanum lycopersicum).