Necitlivé zásahy člověka, měnící se klimatické podmínky a globální oteplování způsobují masivní vymírání druhů. Není pochyb, že mají na přírodu a ekosystémy nedozírný dopad. Přesto je podle vědců ze Stanfordské univerzity rozmanitost živočišných druhů za posledních 3,5 miliardy let evoluce nejbohatší za celou existenci naší planety.

Poměrně stabilní přírodní podmínky v období čtvrtohor vedly k růstu počtu zástupců různých forem života. Vědci ale varují, že může dojít k bodu zvratu a představitelé některých ekologických organizací jsou dokonce toho názoru, že stále se horšící životní podmínky v uplynulých desetiletích poznamenaly tvář světa jednou provždy.

Pravdou je, že od roku 1500 na Zemi vyhynulo 320 suchozemských obratlovců. Populace ostatních druhů vykazují v průměru 25% pokles četnosti. Situace u je stejně alarmující i v případě bezobratlých živočichů.

Biologové odhadují, že 16 až 33% všech světových živočišných druhů se potácí na hranici vymření nebo jim bez ochrany ekologických organizací vyhynutí hrozí.

V nevýhodě jsou především velcí savci jako sloni, lední medvědi, žirafy a nosorožci. Počet těchto zvířat klesá nejrychleji. Příčinou je poměrně dlouhá doba růstu a nižší počet mláďat.  Velcí savci jsou také kvůli objemu těla atraktivní lovnou zvěří a hůře shánějí potřenou potravu, která jim je schopna zajistit přežití.

K vymírání živočichů ale docházelo už v dávné minulosti a to i bez přispění lidské činnosti. Mohly za ně velké přídní katastrofy a změna klimatických podmínek.