Archeologové našli na území dnešního Súdánu kostru mladého muže, který zemřel před třemi tisíci lety na rakovinu. Většina laické i vědecké veřejnosti považuje rakovinu za civilizační nemoc. Lidé se vesměs domnívají, že choroba je daní za vyšší věk, kterého se dožíváme.
Svůj podíl na rostoucím počtu nemocných má podle mnohých vědců i zhoršující se kvalita životního prostředí.
Dosud totiž bylo objeveno velmi málo důkazů, že lidé v dávných dobách trpěli rakovinou. Hrobku muže starého 25 až 35 let objevili badatelé loni na archeologickém nalezišti Amara West. Při bližším ohledání kostry pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu zjistili, že rakovinové bujení nejdříve zachvátilo měkké části tkání a později se metastázemi rozšířilo.
Pozůstatky nádoru archeologové našli na klíční kosti, lopatkách, žeberních obratlích i pánevní a stehenní kosti. Vědci zatím spekulují, co bylo příčinou smrtelné formy rakoviny. Původcem nemoci mohl být například karcinogenní kouř ze dřeva, společně s genetickými dispozicemi, anebo onemocnění způsobené parazity, zvané schistosomiáza.
Parazit rodu Schistosoma, známý u nás také jako krevnička, napadá střeva, játra a močovou soustavu. V současnosti je považován za nejčastějšího původce chorob způsobených parazity a vyskytoval se už v dobách starověkého Egypta. Souvislost se vznikem rakoviny a onemocněním schistosomiázou byla prokázaná.