O tomto symptomu jsme přitom doposud mluvili jako o „civilizační chorobě“, která se týká především excesů moderní doby, jako je např. přejídání a nedostatek fyzické aktivity. Ze studie je patrno, že arterioskleróza nemusí být nutně typická pro naši současnost, ale dotýká se hlubinných genetických faktorů, uložených v DNA každého z nás.
Zprávu rovněž potvrzují další výzkumy mumií a fosílií starých civilizací, u nichž byla arterioskléróza přítomna v mnohem větší míře, než se doposud předpokládalo – hladina osciluje někde mezi 30 % a 50 %.
Kdyby se tyto genetické zákonitosti a procesy podařilo vědcům identifikovat, byli by na dobré cestě vyvinout velmi účinná farmaka na kardiovaskulární choroby.
