Již je to tedy oficiálně vědecky potvrzeno: dlouholetý trénink a každodenní praxe umožňuje baletním tanečníkům potlačit po náročné piruetě signály z organických jednotek rovnováhy ve středním uchu. V normálních případech pocit závrati pochází a pramení z tzv.
vestibulárního aparátu středního ucha. Tento smyslový orgán se skládá z mnoha komůrek naplněných kapalinou, která mezi nimi protéká tenoučkými vlákny a kanálky, čímž cítíme rotační pohyb. Po rychlé otočce či přímo piruetě, pokračuje tato kapalina v cirkulaci a my máme pocit, že se točíme pořád.
Ne tak „baleťáci“. Britští vědci podrobili intezivnímu zkoumání 30 špičkových tanečnic, jejichž reakce poměřili s dobrovolníky, kteří se tanci profesionálně nevěnují. A zjistili, že tanečnice dokáží po rotační piruetě (nebo když je vědci roztočili na židli) naprosto podvědomě fixovat zrak na určitý bod a pocit závratě naprosto eliminovat. Skeny magnetické rezonance předpoklad potvrdily.
Část mozku, která zpracovává signály z vestibulárního aparátu, byla u tanečnic mnohem menší, než u druhé skupiny. Je to proto, že tito umělci spoléhají na koordinaci předprogramovaných pohybů a nejsou závislí na signálech z vnitřního ucha. Jejich mozek se dlouholetou praxí adaptoval na specializovaný pohyb a na minimum zredukoval pocit závrati a nerovnováhy, které jsou pro něj obtížné a škodlivé elementy…
