Každý mikrob, který se množí dělením, se rozdělí do dvou naprosto identických polovin. Detailní průzkum odhalil, že existují mechanismy, díky nimž jedena polovina získá starší, často již kazový buněčný materiál, zatímco druhá polovina si odnese novou a zcela funkční hmotu.
Ve výsledku tedy mikrob produkuje potomky, kteří jsou mladší, než je on sám. Tak se děje i u lidí.
Tým vědců pozoroval, že když je poltivá kvasinka (Schizosaccharomyces pombe) správně živena, rozděluje se na dvě stejné poloviny. Každá z nich obsahuje polovinu starého buněčného materiálu, čili jsou obě mladší, než jejich předchůdce.
Při každém dělení se tedy kvasinka omladí. Jakmile se objeví nějaké nepříznivé podmínky, například teplo či chemikálie, kvasinka se dělí na starší a mladší, jako tomu je i u jiných mikrobů. Když starší buňka uhyne, mladší jsou schopné žít dostatečně dlouho i ve zhoršených podmínkách, a reprodukují se.
Poltivá kvasinka by mohla sloužit jako model nestárnoucích typů lidských buněk, jako jsou zárodečné buňky, kmenové buňky či rakovinné buňky.
