Na území ČR bylo do současné doby zjištěno 12 druhů velkých dravců, tj. supů a orlů. U více než poloviny, sedmi druhů, se jedná jen o zatoulance ze vzdálených evropských hnízdišť a často jsou známa jen ojedinělá náhodná pozorování.

Zajímavý je případ největšího evropského dravce orlosupa bradatého, o jehož záznamech výskytu z 19. století byly vedeny spory a pro neprůkaznost dokladů nebyl jako člen naší avifauny uznán. Přesto se mezi naše druhy zcela nečekaně a bezesporu neobvykle zařadil v letošním roce.

Při vyhodnocování telemetrického sledování samice orlosupa švýcarskými ornitology se dodatečně zjistilo, že nad našimi hlavami tiše a nenápadně přeletěl, aniž by ho kdokoliv zpozoroval. Dokládá to trasa letu, sestavená ze záznamů satelitního vysílače, který orlosup nesl připevněný na zádech.

Do druhé skupiny velkých dravců patří druhy, které u nás hnízdí nebo dříve hnízdily. Např. o hnízdění orla volavého existuje jen jeden doklad preparovaných mláďat z 19. století, potvrzen byl však až revizí muzejních sbírek o téměř 150 let později.

Orel křiklavý opakovaně hnízdil v minulém století na Šumavě, přesto může příležitostně zahnízdit i jinde, ale pravděpodobně uniká pozornosti. Za relativně stabilní můžeme považovat počtem nevelkou populaci 3-5 párů orla královského, hnízdícího od roku 1998 na jižní Moravě.

Nejnovějším hitem je letošní první mládě orla skalního na severu Moravy, přestávka hnízdění na našem území trvala téměř 100 let.

„Jediným druhem, u kterého můžeme jednoznačně hovořit o příznivém vývoji,“ pochvaluje si Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO, „je orel mořský“. Před více než 100 lety původní hnízdiště zanikla a od té doby u nás jen zimoval.

V souvislosti s nárůstem populace v sousedním Polsku a Německu postupně narůstaly stavy zimujících ptáků a od počátku 80. let minulého století orli mořští u nás opět hnízdí. Nejprve na Třeboňsku, ale postupně obsazují i další vhodné lokality, v současné době je na českém území evidováno kolem stovky hnízdících párů.

Ve většině případů je příčinou návratu hnízdících orlů situace v okolních státech, kde důslednou ochranou početní stavy přibývají a následně expandují na nové lokality. Přesto však tato situace v žádném případě neznamená, že by u nás byli dravci přemnoženi.

Ne všichni však mají z návratu orlů radost a přirozená funkce predátora v krajině jim vadí. Svědčí o tom počty uhynulých orlů a nejen jich, spolu s dalšími druhy dravců jsou každoročně nalézány kadávery s neklamnými známkami použití zakázaného přípravku karbofuran dříve používaného pro hubení hmyzu.

Je vysoce nebezpečný pro člověka a byl vyřazen ze seznamu povolených přípravků. Viníci unikají postihu a i přes vyhlášené finanční odměny se zatím nikoho z travičů nepodařilo usvědčit. Nezanedbatelné nebezpečí pro velké dravce, ale i další druhy ptáků představují také nechráněné rozvody elektrické energie, rozsáhlé kácení, nezákonný lov či ničení hnízd.

-TZ ČSO-