Srpici viděl někdy v životě asi každý, jen hrstka přírodovědecky vzdělaných lidí ji však dokáže poznat. Jde o samostatný řád hmyzu, k jehož nejbližším příbuzným patří blechy. Srpice však nejvíce připomíná jakéhosi malého motýlka.

I dnes jde o běžné druhy, v době svého největšího rozkvětu, během třetihorního eocénu, byly srpice velmi důležitými hráči celých ekosystémů.

Nález fosilní srpice v kanadské Britské Kolumbii nedávno rozšířil řadu vymřelých srpic o celou novou čeleď. A co nám tento nález napovídá o evoluční historii a vývoji klimatu planety? Za vyhynutím řady skupin včetně nově nalezené mohl podle vědců přechod planety z „teplého“ režimu do režimu chladného.

Srpice dávají přednost chladnějším, vyšším polohám. Aby v nich však mohly zůstat i po ochlazení planety, které proběhlo asi před 50 milióny let, musely by být schopné adaptovat se na podstatně chladnější zimy, které v těchto polohách zavládly.

Jelikož tento evoluční úkol nezvládly, musely se poroučet a uvolnitt ekologický prostor jiným, pružnějším skupinám.