Může za to řada ochranných vrstev, které k nám nepropouštějí řadu typů kosmického záření, zejména atmosféra a magnetosféra. Podle posledních zpráv, které z povrchu Marsu dodal rover Curiosity, však Mars takovým „skleníkem“ rozhodně není.
Přístroj RAD (Radiation Assesment Laboratory, tedy Laboratoř k vyhodnocování radiace), jenž nese rover Curiosity, sbírá data již více než 7 měsíců. Vedoucí vědec tohoto experimentu Donald Hassler nedávno seznámil veřejnost s výsledky, které plánům na vyslání astronautů na rudou planetu příliš nenahrávají.
Osoba pohybující se po Marsu by byla ročně vystavena 100x vyšší dávce radiace než ta, jež by zůstala v pozemském „skleníku“. Problémy by však mohly být ještě větší. Velká část radiace totiž pochází ze Slunce.
Ovšem Curiosity se na Marsu pohyboval během závěru relativně klidného slunečního období. Probuzení sluneční aktivity, jehož jsme v současné době svědky, riziko ozáření jistě podstatně zvýší.
