Vědci pod vedením Manishe Arory z Harvardovy univerzity zkoumali zub neandertálského dítěte, které zemřelo na území dnešní Belgie. Jak mohou ale vědci vyčíst ze zubu, jak vypadalo jeho rané dětství? Klíč k pochopení je koncentrace prvku barya.
Ten se totiž v zubech začíná ve větší míře usazovat až v momentě, kdy dítě opustí lůno matky. Placenta jej totiž takřka nepropouští, zato v mateřském mléce je obsaženo ve značném množství.
Aby vědci přesně určili, jaké stopy baryum v zubech nechává, posbírali mléčné zuby od kojících matek s přesnými údaji o tom, jak dlouho byly děti kojeny. Když tato zjištění srovnali s tím, co zjistili ze zubu neandertálského dítěte, došli poměrně jednoznačnému závěru.
Dítě bylo plně kojeno po 7 měsíců. Po dalších 7 měsíců přešlo již na jinou potravu, bylo však stále přikrmováno. Ve 14 měsících však zdroj mateřského mléka znenadání „vyschl“. Vědci odhadují, že za to mohlo narození jeho sourozence.
