Jak ale po desítkách miliónů let poznat, zad byla vajíčka pěkně v hnízdě, nebo relativně opuštěná a zahrabaná v jakémsi přírodním inkubátoru? Problém není tak zcela neřešitelný, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Vajíčka ptáků, která jsou zahřívána těly svých rodičů, mají totiž velmi odlišnou skořápku. Liší se především obsahem pórů, skrze které si může vyvíjející se zárodek vyměňovat s okolím plyny a vodu. Vajíčka umístěná volně (krokodýlí) mají pórů podstatně více, než vajíčka ptačí.
Je tomu tak proto, že nejsou zahrabána a mohou tak snadněji přijít do kontaktu se vzduchem.
Kanadští paleontologové pod vedením Darly Zelenitsky z univerzity v Calgary nedávno prozkoumali dobře zachovaná vajíčka menších, svrchně křídových dinosaurů r. Troodon, objevených na území Kanady a amerického státu Montana.
Podle jejich zjištění nebyly póry rozmístěny na vajíčcích rovnoměrně. To je přivedlo k myšlence, že tito dinosauři vajíčka sice zahrabávali, ale nikoliv celá. A jelikož jsou vykukující vajíčka velmi lákavou pozvánkou k plnému stolu pro řadu predátorů, bylo třeba se ně starat. A to mohla být první pradávná varianta sezení na nich.
