Proč si vlastně vědci tolik lámou hlavu s luštěním genů tvora, kterého většina lidí stejně nikdy v životě neuvidí? Klíč v jejich až magické přitažlivosti spočívá v tom, že na evolučním stromu obratlovců zaujímají zcela jedinečné místo.

I když jsou jejich nejbližšími příbuznými „pravé“, tedy paprskoploutvé ryby, latimérie jsou na rozdíl od nich podstatně blíže té linii, která dala vzniknout čtvernohým suchozemským obratlovcům.

Přečtení jejích genů, s nímž nedávno seznámili na stránkách časopisu Nature vědci pod vedením Chrise Amemiya z univerzity v Seattle, proto může vědce seznámit s mnoha důležitými informacemi o evoluci větve, která vedla až k nám, lidem.

Již první poheld do genů znamenla překvapení. Ukázalo se totiž, že latimérie kupodivu nejsou nejbližšími žijícími příbuznými čtvernohých obratlovců. Tuto pozici musely přepustit jiným podivným rybám: bahníkům, kteří jako jediní dokáží dýchat vzdušný kyslík.