Schopnost poučit se z chování druhých se na první pohled zdá být tak složitá, že si jen stěží dokážeme představit, jak by ji dokázali ovládnout tak „jednodušší“ tvorové, jako jsou čmeláci. Podle odborníků z Queen Mary University v Londýně jsou však i čmeláci schopní přinejmenším pavlovovského propojení mezi dvěma podněty.
Tím prvním je jiný čmelák, usedající na květ rostliny, tím druhým je barva jeho květu. U řady druhů rostlin, jejichž nektar patří k oblíbené potravě čmeláků, lze totiž najít vztah mezi odstínem barvy květu a jeho bohatostí na nektar. Kopírování úspěšného chování pak pomáhá čmelákům s tím, aby byli sami úspěšní.