Tým vedený Erikem Exelsson z univerzity v Uppsale se rozhodl zjistit, jak to vlastně bylo s domestikací vlků. Stali se z nich psi proto, že pomáhali našim předskům s lovem nebo proto, že v okolí lidských sídel nacházeli dostatek potravy?
V druhém případě by se musel tento způsob domestikace promítnout do jejich genů. Proč?
Podle jejich předpokladů by se měly procesem umělého výběru fixovány geny, které se v průběhu metabolismu účastní trávení nikoliv typicky vlčí potravy, tedy masa, ale takové, která je k dispozici v blízkosti člověka.
Když švédští vědci porovnali DNA řady plemen současných psů a DNA vlků, tak takový rozdíl skutečně nalezli. V genetické výbavě psů se nachází řada genů, které souvisejí s trávením škrobu. Ten se často nachází jako zásobní látka v semenech rostlin, jako jsou například trávy.
Předkové dnešních psů se pravděpodobně nepásli. Trávit škrob měli zapotřebí proto, že konzumovali odpad, vzniklý v okolí zemědělských sídel.
