Kapesník namočil v krvi stékající z gilotiny Maximilien Bourdaloue. Více než sto let byl v soukromých rukou, před několika lety jej však získal španělsko-francouzský tým forenzních vědců a pustil se do genetické analýzy.
Z prvních šetření vyplynulo, že profil DNA by mohl bez větších problémů odpovídat někomu s podobou Ludvíka XVI. Jako důkaz, že krev na kapesníku skutečně patřila popravenému králi, však tato analýza sloužit nemohla.
Nedávno se však podařilo propojit tuto relikvii s jinou: mumifikovanou hlavou, která měla údajně patřit jednomu z Ludvíkových předchůdců Jindřichovi IV. ta se vynořila ze soukromých sbírek a byla prověřena řadou metod, které víceméně potvrdily její autenticitu.
Ze srovnání vzorků DNA z obou artefaktů se ukázalo, že obě osoby sdílely několik vzácných genetických mutací a nemůže být tedy pochyb, že šlo o příbuzné. Genetický podpis se mezi oběma muži udržel i přes vzdálenost sedmi generací.
