Klasické kazety s magnetickou páskou nejsou zřejmě jen minulostí, vědci s nimi naopak výrazně počítají. Jejich návrat by měl být ve velkém stylu. Vědci pracující pro Fuji Film v Japonsku a IBM ve Švýcarsku již vytvořili prototyp kazety, který dokáže pojmout 35 terabajtů dat (což se dá přirovnat k 35 000 0000 knihám plných inforamcí) .
Kazeta přitom nezabírá mnoho místa – měří jen 10 x 10 x 2 cm. Magnetický pásek pokrývají částice feritu barnatého (magnetická sloučenina BaO•6 Fe2O3).
Tuto technologii hodlají využít na největším radiovém teleskopu světa (Square Kilometre Array – SKA), který se začne stavět v Austrálii a Jižní Africe v roce 2019 a začne fungovat pět let poté. Vědci totiž počítají s tím, že SKA bude každý den potřebovat uložit 1 petabajt ( 1 000 000 gigabajtů) komprimovaných dat.
Proto se stále hledá šikovné úložiště dat a to by kazeta splňovala. Vědci navíc věří, že kazeta o velikosti jejich prototypu v budoucnu pojme terabajtů 100, neboť zmenší šířku nahraných treků a využijí ještě přesnější čtecí hlavy.
Kazety s magnetickou páskou by navíc dramaticky snížily výdej energie. Centrály dat, které shromažďují informace na discích, potřebují přes 200x více elektrické energie, než by spotřebovala knihovna kazet – kazety totiž, na rozdíl od externích disků, potřebují energii jen tehdy, přehrávají-li se nebo nahrávají. Nevýhodou kazet je jejich pomalejší přehrávání, ale vědci se dušují, že vědí, jak jej urychlit. A pak nastane skutečná úložišťová revoluce.
