Masivní rozšíření bakterií po suché zemi kladou geologové většinou do doby před 2,4 miliardami let, kdy došlo k tzv. „velké oxidační události“. Činností bakterií se do koloběhu atmosféry dostal dříve téměř neznámý prvek, kyslík.

Tato událost se vepsala jak do dějin života, tak do geologického záznamu. Vědci z univerzity v Seattle pod vedením Evy Stüekenové však nedávno přišli s myšlenkou, že k obsazení souše bakteriemi došlo o pěkných pár miliónů let dříve.

Za důkaz pro svou představu považují mohutné stopy po síře v sedimentech starých asi 2,7 – 2,8  miliardy let. Tato síra se podle nich rozšířila díky činnosti bakterií, které během svých metabolických procesů využívaly minerál pyrit, tedy sulfid železnatý.

Objev síry v koloběhu biosféry mohl nastartovat řadu dalších procesů v biosféře, na jejichž konci mohla být i ona „velká oxidační událost“.