Vesta, stejně jako další cíl sondy Dawn, Ceres, mají mezi asteroidy zvláštní postavení. Díky jejich velikosti jde o jakási „semínka planet“, která zkrátka nevyklíčila. Jejich průzkum je proto důležitým oknem do minulosti sluneční soustavy.
Stejně jako např. náš Měsíc se měly podle všech předpokladů zrodit Vesta i Ceres bez vody. Nová spektrální data však ukazují, že na suchý svět obsahuje její povrchu až příliš velké množství jedné ze dvou složek vody – vodíku. Vodík je navíc soustředěn v regolitu na jejím povrchu jen v některých místech.
Jak si vědci z Planetárního vědeckého institutu v texaském Tusconu, pod jejich vedením byla analýza prováděna, souhru obojího vysvětlují?
Podle nich byl tento planetární zárodek bombardován meteority typu uhlíkatých chondritů. Ty na Vestu přinesly materiál bohatý na vodík. Pozdější dopady meteoritů naopak z jejího povrchu tyto materiály „odstřelily“ (a daly tak základ na vodu bohatým HED meteoritům).
Výsledkem je nejednotný vzorec distribuce vodíku na jejím povrchu. Vesta tak může být němým svědkem stejných dramatikých událostí, během nichž se rodila podoba i naší Země.
