Klimatické změny většinou rozvoj civilizace spíše ukončí, než aby k němu přispívaly. Je-li však důsledkem klimatické změny větší množství srážek v jinak suché oblasti, může být trend přesně opačný. Období větších srážek, které chilští paleoekologové pod vedením Pabla Marqueta vyčetli z Katolické univerzity v Santiagu vyčetli z analýzy půdního profilu, způsobilo doplnění rezerv podzemní vody.
Příslušnící kultury Chinchorro, kteří se živili jako rybáři na pobřeží, mohli v tomto období rozšiřovat a prohluboval komplexnost své společnosti.
Tento rozvoj, který šel ruku v ruce s populační hustotou, mohl mít zajímavý následek: zavedení mumifikační praxe, která zde vznikla poprvé na světě. Vědci spekulují, že tato technologická inovace souvisela s nárůstem populační hustoty dvěma způsoby.
Tím prvním bylo přirozené navýšení počtu mrtvých těl, která ve stále relativně suchém klimatu procházela přirozenou mumifikací. Druhým bylo dozrání společnosti k novým technologiím a náboženským představám.
