Poprvé vědci úspěšně vytvořili umělou perleť, vícevrstvý materiál produkovaný na vnitřní straně schránek měkkýšů, jako například Haliotis tuberculata (vlevo nahoře). Perleť v přírodě vzniká  z anorganických vrstev uhličitanu vápenatého a organickými polymery.

Tato struktura dává perleti lesk a a odolnost. O vývoj tohoto organicko-anorganického materiálu se snažilo již dříve několik týmů, ovšem bezúspěšně. Předchozí pokusy selhaly většinou na tom, že vrstvy nedržely pohromadě a dopadlo to tak, jako by truhláři slepili překližku vadným lepidlem.

V nejnovějším výzkumu tento problém vědci vyřešili. Jejich objev tak napodobuje proces, jakým perleť v přírodě vzniká. Vědci z Cambridgeské univerzity z Velké Británie vytvořili  perleť opakováním jednotlivých  a vlastně jednoduchých kroků. Vědci nejprve namáčeli sklíčka do roztoků dvou organických polymerů a poté na ně nechali působit kyselinu akrylovou, která v nich vytvořila póry.

Vysoušení kyseliny a ztvrdnutí polymeru podpořili ultrafialovým světlem. Roztok polymeru byl s obsahem vápníku a hořčíku  v podobném poměru, v jakém se v mušlích tvoří perleťová vrstva uhličitanu vápenatého.

Opakováním tohoto sledu kroků vytvořili vědci mnohovrstevnatý povlak (jak je k vidění na pásku vpravo nahoře), který je ještě tvrdší a ještě duhovější, než vlastní perleť. Nová výrobní technika, která se provádí při pokojové teplotě za pomoci jednoduchých a levných materiálů, může mít široké uplatnění v průmyslu.