V periodické tabulce se bor (pr. č. 5) nachází těsně před uhlíkem (6) a dusíkem (7). Z této blízkosti by mohly vyplývat některé podobné vlastnosti, například ochota elektronů z valenčního orbitalu vytvářet trojnou vazbu.
Chemici již několik takových sloučenin připravit dokázali. Hlavním problémem však byla stabilita molekul. Zatím nestabilnější molekula se začala rozpadat již při teplotě -263 0C.
Chemikům z univerzity v německém Würzburgu pod vedením Holgera Braunsweiga se však nedávno podařilo připravit sloučeninu boru, jejíž molekula byla stabilní i za teploty 234 0C. Aby však nevypadala zcela dokonale:
stability bylo dosaženo jen v inertních podmínkách, tedy bez přítomnosti dalších reaktivních látek. Fígl, díky němuž Němci dosáhli svého úspěchu, spočíval v tom, že se nesnažili syntetizovat trojnou vazbu přidáváním po jedné, ale jako prekurzor použili sloučeninu B2Br4. Ta už jednu dvojnou vazbu mezi atomy boru obsahuje.
