Blízký východ je nejen výbušná oblast, ale i lokalita se spoustou kulturních a přírodních památek. Jednou takovou je Mrtvé moře, slané jezero ležící 420 metrů pod úrovní mořské hladiny. To však pomalu vysychá, a i proto je v centru zájmu mnohých badatelů.

Poslední výzkumy ukázaly, že Mrtvé moře již v minulosti vyschlo. Někdy v době před 130 000 lety by bylo možné přejít dno jezera suchou nohou. I v současnosti voda z jezera mizí, jenže tentokrát tento stav není dán přírodními procesy, ale činností člověka.

Plážové oblázky

Jak se dalo předpokládat, v chladnějších etapách vývoje Země voda v jezeře stoupala, když přišlo teplejší klima, hladina klesala. Vyšší teploty totiž způsobily vyschnutí přítoků jezera, zejména řeky Jordán, a Mrtvé moře tak přišlo o svou zásobárnu vody.

Mezinárodní tým badatelů z Izraele, USA, Německa, Japonska, Švýcarska a Norska nedávno odebral vzorky ze dvou vrstev ležících pod dnem jezera. Mrtvé moře dosahuje hloubky až 380 metrů a poblíž tohoto bodu byl získán jeden ze vzorků.

Rozbory ukázaly, že na dně leží vrstva malých kamínků, takových, jaké se nacházejí na plážích. Z nálezu tedy vyplývá, že kdysi dávno zde voda povrch nepokrývala.

Někde klesá, někde stoupá

Za tím, že Mrtvé moře nenápadně ustupuje, stojí především fakt, že okolní země odebírají vodu z jeho přítoků. V místním suchém klimatu častokrát ani nemají jinou možnost. Probíhající výzkum jezera je tak prováděn nejen proto, aby vědci zjistili, jak vypadala historie jezera a okolí.

Šetření má vytvořit i představu, jak bude tato lokalita vypadat, až moře vyschne. „Musíme se na budoucnost připravit,“ vysvětluje Zvi ben Avraham z univerzity v Tel Avivu.

Paradoxní je, že zatímco v jedné části jezera voda mizí, na opačném konci se naopak hladina zvedá a hrozí zaplavit populární turistická centra. Mrtvé moře se totiž dělí na severní a jižní kotlinu, přičemž každá z nich má hladinu v jiné výšce.

V jižní oblasti průmyslové a těžařské společnosti svou činností zapříčinily, že zde každoročně jezero stoupne o 20 centimetrů. Chemické koncerny na březích jezera totiž vybudovaly odpařovací nádrže, ze kterých se získávají žádané minerály.

Poté, co se z nádrží voda odpaří, na jejich dně zůstává ohromné množství soli, jež může za následné zvýšení hladiny. Řešením by mohlo být převezení této soli do severní části jezera, což ovšem koncerny zatím odmítají financovat.

Sůl zde není nad zlato

Mrtvé moře, spojované s biblickou Sodomou a Gomorou, se táhne v délce 100 kilometrů Izraelem, západním břehem Jordánu a Jordánskem. Obsahuje minerály vyhledávané od starověku. Nachází se zde přírodní asfalt používaný k balzamování faraonů i soli a bahno, jež královna Kleopatra používala jako omlazovací přípravky.

Místní voda je extrémně slaná – zatímco salinita (slanost) mořské vody se průměrně pohybuje kolem 3,5 %, zde dosahuje hodnot a ž desetinásobně vyšších. Větší salinitu mají pouze jezera Assal v africkém Džibuti, Garabogazgol v Turkmenistánu a některá hypersalinitní jezera v Dry Valleys v zátoce McMurdo na Antarktidě.

Důsledkem vysokého podílu solí je vyšší hustota vody Mrtvého moře. Ani neplavec se zde tedy neutopí, hustá tekutina mu to prostě nedovolí. Podle některých studií by Mrtvé moře mohlo přijít o vodu již kolem roku 2050.