Za kopání ve spaní můžou i cigarety
Někteří lidé jsou agresivní spáči. Během spánku dokáží kopat nohama i bouchat rukama kolem sebe a vůbec o tom nevědí. Tato vada se nazývá REM spánková porucha chování a spící při níž nemá ochablé kosterní svalstvo, ke kterému dochází v REM fázi spánku, takže během spánku zápasí s noční můrou a spolunocležníka může svými pohyby…
Hrnčířství staré 20 000 let
Na přiložené obrázku vidíte archeologickou senzaci. Američtí a Čínští vědci tyto úlomky konečně datovali a jedná se o vůbec nejstarší keramiku světa starou 20 000 let. Dobu vzniku se podařilo určit podle zbytků organických látek, z nichž šlo radioizotopovou metodou datovat stáří. Nález tak převrací dosud platnou teorii, že tvoření hliněných nádob souviselo až s usedlým…
Proč jsou dnešní rajčata mdlé chuti?
Zdá se vám, že na trhu nejsou chutná rajská jablíčka? K dostání jsou krásné, masité, rudé plody bez vrásek, které však na jazyku žádný chuťový koncert nerozehrají. Tato situace už netrápí jenom spotřebitele a ke slovu se dostala genetika. Nedávno rozluštěný genom rajčete, o kterém vás už 21.STOLETÍ informovalo, tak přinesl další informace. Podle vědců…
Nejlepší výběr článků každý den!
12 nejkrásnějších atmosférických...
Výzkum podmořského světa stále láká
Cesty kupce Niccola Pola:...
Vysoké podpatky byly původně pro...
Proč se sedm papežů hádalo o...
Jak fungovaly první polepšovny?
21. STOLETÍ dnes v pořadu „21“
Dnes večer od 21 hodin si můžete poslechnout přímý přenos rozhlasového pořadu „21“, který vysílá internetové rádio Applaus. V 6. dílu se vám poprvé představí redaktorka časopisu 21. STOLETÍ Markéta Slomková a pohovoří o hledání funkční oční náhrady. Jak si pořad naladit? Na stránkách rádia www.radioapplaus.com naleznete návod k spuštění. Na stejné webové adrese si také můžete přehrát…
Biolog Friml mezinárodně oceněn
Mezinárodně uznávaný odborník Pavel Friml dostal za svou vědeckou práci jako první Čech prestižní Zlatou medaili Evropské organizace molekulární biologie (EMBO). Tuto cenu dostane každý rok jen jeden vybraný vědec z celé Evropy. Komisi tak přesvědčily Frimlovy průlomové objevy o funkci rostlinného hormonu auxinu, který rozhoduje o tvaru a růstu rostlin. Devětatřicetiletý Friml působí v Belgii na univerzitě v…
Vyhynulá ropucha se znovu objevila
Kdo chtěl spatřit ropuchu Adenomus kandianus, nezbývalo mu nic jiného, než nalistovat heslo v encyklopedii. Už v roce 1876 byl tento na Srí Lance žijící obojživelník spatřen naposledy a dosud tak byl považován za vyhynulý druh. A to se konalo obrovské množství výprav, které měly zmizelou ropuchu vypátrat. Jenže neúspěšně. V roce 2009 si přírodovědci, kteří mapovali místní faunu…
Česká vědecká polární výprava vyráží
Čtvrtá polární výprava výzkumných pracovníků Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) AV ČR na norské souostroví Svalbard se uskuteční letos v červenci. Ve spolupráci s polskými kolegy z Geofyzikálního ústavu PAV, kteří spravují polární stanici Hornsund, a s kolegy z Wroclawské univerzity bude pokračovat výzkum současných geodynamických jevů a procesů v okolí této polární stanice…
Novinky a zajímavosti z celého světa!
Boj do posledního dechu aneb vojáci,...
Edward Hopper: Noční ptáci
Hlávka k nezaplacení
Historický skvost: Jedna z...
Nesmrtelný dvoutakt na závodních...
Rozpustile a chic
Jak se vyvinul delfíní mozek?
Lidé mají mezi živočichy s velkými mozky jen velmi málo konkurentů. Nejblíže jsou lidem delfíni, poměrem velikosti mozku k tělesné hmotnosti se řadí těsně pod lidstvo a nad šimpanze. Vědce i proto mozek delfínů nepřestává fascinovat. Nyní přichází s novou analýzou genetických změn, které vedly k vývoji tak velkého mozku. Aby vědci zjistili, jak vypadala…
Pozorujte svítící mraky právě teď!
V České republice můžeme v těchto dnech, tedy spíše nocích, pozorovat zvláštní atmosférický jev zvaný svítící oblaka. Objevují se po západu Slunce a v naprosté tmě září na obloze. Stříbřité mraky totiž plují ve výšce kolem 80 km nad zemským povrchem a osvětlují je tak paprsky již zapadlého Slunce, ačkoliv okolí pozorovatele je již zahaleno…
Nové možnosti v boji s rakovinou
Slibný začátek pro vývoj nového protinádorového léku, byť v mnohaleté perspektivě, mohou znamenat výsledky spolupráce vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a badatelského týmu z univerzitní nemocnice v norském Oslu. Podařilo se jim totiž najít způsob, jak potlačit růst rakovinových buněk prostřednictvím nového inhibitoru tzv. signální dráhy Wnt. Ta v lidském organismu řídí řadu…