Ichtyosauři čili ryboještěři se vyskytovali v mořích celého světa před 245 – 90 milióny let, tedy takřka po celé období druhohor. Z jejich bohatých fosílií lze dnes vyčíst mnohem více, než jen to, jak vypadala jejich tělesná schránka.

 Tým pod vedením Bruce Rotschilda z univerzity v Lawrence v Kansasu nedávno podrobně prozkoumal větší množství různě starých exemplářů ichtyosaurů. Ukázalo se, že řada z nich měla kosti poničené v důsledku překotného umírání buněk (tzv.

avaskulární nekróza).  Tento jev je přímým důsledkem dekomprese v důsledku příliš rychlého vynořování.

Když vědci srovnali starší a mladší fosílie, dospěli k závěru, že čím blíže k přítomnosti (jura – křída), tím více poškození kostí bylo patrné. A co z toho vyplývá? „Ichtyosauři žijící v triasu byli buď lépe fyziologicky adaptovaní, nebo zkrátka méně často měnili svou pozici ve vodním sloupci.

A jelikož je nejčastějším důvodem rychlého vynoření z vody  atak predátorů, můžeme usuzovat, že starší ichtyosauři měli v oceánech zkrátka méně nepřátel,“ nabízí možné vysvětlení   prof. Rotschild.