„Nalezli jsme zcela novou větev stromu života. Pokud víme, neexistuje na Zemi žádný jiný organismus, který by byl blíže základně tohoto stromu. Můžeme jej užívat jako teleskop do nejrannějších stádií prvotního mikrokosmu,“ raduje se ze šťastného nálezu vedoucí skupiny pro výzkum mikrobiální evoluce na univerzitě v Oslu Kamran Shalchian-Tabrizi.
Proč tolik nadšení z drobného jednobuněčného tvora, který žije ukryt v bahně na dně skandinávského jezera?
Nejstarší z eukaryot
Prakticky vše, co je živé, je složeno z buněk. Obrovská rozmanitost života na Zemi je dána mimo jiné také tím, že všechny buňky nejsou stejné. Když srovnáme všechny podobnosti a rozdíly mezi nimi, ukáže se, že přes veškerou rozmanitost existují dva základní typy:
jednodušší a menší buňky prokaryotické, které tvoří těla bakterií a archebakterií a podstatně složitější a větší buňky eukaryotické. Mezi eukaryota patří nespočetná řada pro laika těžko rozlišitelných jednobuněčných organismů, ale také rostliny, živočichové a pochopitelně i my, lidé.
Až donedávna vládla o vládla o vývoji eukaryot jednoduchá představa. Dvě hlavní větve jejich evolučního stromu se od sebe liší počtem bičíků, díky nimž se ti nejstarší předkové pohybovali.
Rarita z norského jezera
My lidé máme jeden (i když pravda, dnes už jen u spermií). Stejně jsou na tom všichni další živočichové a například také houby. Rostliny a jim příbuzné skupiny mají dva. Collodictyon, jak se nově prozkoumaný organismus nazývá, však tato pravidla nerespektuje a bičíky má čtyři.
Patří tudíž do zcela jiné a pravděpodobně starší vývojové větve, než všechna ostatní dnešní eukaryota.
K potvrzení jejich jedinečnosti nedávno základě studia DNA. Norští vědci srovnali odebrané vzorky s databází genů, vzniklou díky pravidelnému odebírání vzorků z kontaminovaných vod. Nejbližší podobné geny objevili až ve vzorcích získaných v Tibetu.
„Je možné, že v této větvi života přežilo přes stovky miliónů let jen několik druhů,“ vysvětluje další ze členů týmu, prof. Dag Klaveness. Buď jak buď, mezi všemi dnešními eukaryoty jde patrně o toho úplně nejvzdálenější lidského příbuzného.
