Jak barvy získávají své názvy?
Pojmenování barev je velký a zajímavý problém, na němž se střetávají tak rozdílné oblasti lidského poznání, jako je lingvistika, fyzika a filosofie. Během let výzkumů vědci zjistili, že při vzniku pojmenování pro barvy existuje jistá hierarchie. Italští fyzikové se nedávno snažili tento zvláštní jev vysvětlit prostřednictvím čistě přírodovědeckých metod. Ačkoliv všichni vidíme svět kolem sebe…
Hvězda rozervala svou planetu na kusy
Asi za 5 miliard let čeká na naši planetu krutý osud. Slunce spotřebuje své palivo a přejde do fáze rudého obra, díky čemuž objemu budou vnitřní planety sluneční soustavy pohlceny. Astronomové však objevili hvězdu, která fází rudého obra již prošla a přesto v její relativně těsné blízkosti planety obíhají. S možným vysvětlením tohoto jevu přišli nedávno izraelští…
Orangutani jsou dokonalými inženýry
Řada druhů primátů, zvláště ty, které tráví velkou část života ve větvích stromů, si na noc buduje dočasné příspěvky. Vědci, kteří nedávno podrobně zkoumali hnízda orangutanů ve větvích stromů indonéských pralesů, v nich rozpoznali skutečně skvěle technologicky zvládnutý „architektonický projekt“. Britští primatologové pod vedením Rolanda Ennose z univerzity v Manchesteru se nedávno věnovali podrobnému průzkumu struktury i materiálů…
Nová cesta k tisknutelné elektronice
Masový vstup elektronických zařízení pro tisknutí elektronických součástek či třeba solárních článků čelí hned několika obtížím. Jednou z nich je nejistota ohledně toho, který ze speciálních „inkoustů“ funguje pro tento účel lépe. Američtí inženýři nedávno seznámili odborníky i laiky se zařízením, které jim umožňuje kontrolovat tyto inkousty až na úroveň molekul. Tisk nejrůznějších součástek pro…
Supersavá houba z nanovláken
Uhlíková nanovlákna jsou materiálem s neuvěřitelně širokým spektrem využití. Vědci z Riceovy univerzity v texaském Houstonu z těchto vláken nedávno poskládali houbu, která má neuvěřitelné savé vlastnosti. Dokáže do sebe pojmout 100x více oleje, než sama váží. Na otírání mastných skvrn to bude jistě velmi dobrý pomocník. Uhlíková nanovlákna obohacená o atomy boru vytvořila materiál, který je elastický, ohebný…
Čeští vědci přispěli k poznání rostlin
Mezinárodní tým vědců nalezl dosud neznámou skupinu sedmi bílkovin, které v buňkách kontrolují hladinu rostlinného hormonu auxinu. Ten rozhoduje o tvaru rostliny, jejím růstu i reakcích na některé podněty z okolí. Průlomový objev v těchto dnech zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. Kromě rakouských, belgických a švýcarských badatelů se na výzkumu významně podíleli vědci z Ústavu experimentální…
Jestřábi útočí na „jiné“ holuby
Být jiný než ostatní představuje často výhodu. V případě, že jste holub a máte za úkol utéct ze dosahu nepříjemného predátora, jestřába, bude však vaše jinakost nejlepší cestou do jeho zobáku. Němečtí vědci nedávno zjistili, že draví ptáci se soustředí zejména na odlišně vypadající jedince. Christian Rutz z katedry zoologie univerzity v Oxfordu se soustředil na…
Nejlepší výběr článků každý den!
V pozorování přírody jsou České...
Paměť jako slon? Zase taková...
Počátky kinematografie: Při prvních...
Pacienti s osteoporózou by se...
Studentská legie v roce 1648:...
Díky moderním technologiím lze bez...
Tučňáci sečtení z vesmíru
Hledání živočichů prostřednictvím satelitů se může jevit stejně beznadějně, jako hledání jehly v kupce sena. Když je ale hledaným místem Antarktida a hledaným živočichem největší ze všech tučňáků, projekt nemusí být odsouzen k zániku. Nedávno publikované satelitní průzkumy odhalily, že tuňáků císařských žije v Antarktidě a jejím okolí 2x více, než se předpokládalo. Vědci využili data získaná v roce…
Objevil se záhadný Majoranův fermion?
Nejslavnější neobjevenou částicí dnešní vědy je bezpochyby Higgsův boson. Již v roce 1937 však italský fyzik Ettore Majorana předpověděl existenci jiné částice, která je sice teoreticky možná, doposud však vědcům uniká. Takzvaný Majoranův fermion má být současně i svojí vlastní antičásticí. Tým holandských fyziků věří, že sestrojili zařízení, které může existenci záhadné částice brzy potvrdit či…
Úzkost činí nos citlivějším
Stres je pro zvířata stejně jako pro lidi důležitý pro mobilizaci sil. Atak predátora nejenže zmobilizuje schopnost utéct, ale zvýší také citlivost smyslů na varovné signály. Jestliže je naše úzkost jakousi vzdálenou sestřenicí stresu, jak vědci předpokládají, měla by být zbystřeny také naše smysly. Tuto hypotézu nedávno potvrdili američtí vědci s pomocí magnetické rezonance. Elizabeth…
Novinky a zajímavosti z celého světa!
Lékaři a lékařky z Ukrajiny mohou...
Záhadný snímek z Marsu: Zachycuje...
Nejchytřejší člověk na Zemi počítal...
Kdo byli záhadní hobiti z...
Udělejte si čas pro své ledviny
