Nejslavnější neobjevenou částicí dnešní vědy je bezpochyby Higgsův boson. Již v roce 1937 však italský fyzik Ettore Majorana předpověděl existenci jiné částice, která je sice teoreticky možná, doposud však vědcům uniká.
Takzvaný Majoranův fermion má být současně i svojí vlastní antičásticí. Tým holandských fyziků věří, že sestrojili zařízení, které může existenci záhadné částice brzy potvrdit či vyvrátit.
Lov na elementární částice máme spojen s obrovitým zařízeními, které slouží k urychlování částic na obrovské energie. Lov na Majoranovu částici však vypadá úplně jinak. Velikost zařízení na jejich „lov“ se neměří v kilometrech, ale naopak v nanometrech.
Tým prof L.P. Kouwenhovena z Technologické univerzity v nizozemském Delftu se spojil s kolegy z Eindhovenu a společně vytvořili unikátně poskládaný nanodrátek. Klíčem k jeho unikátním vlastnostem byl těsný kontakt polovodiče se supervodičem.
Po aplikaci elektrického proudu změřili chování elektronů.
Z jejich měření vyplynulo, že elektrony se chovaly podobně, jako kdyby byly Majoranovy částice přítomné. O přímém důkazu přítomnosti těchto záhadných částic stále mluvit nelze, o významném kroku na této cestě však ano.
Objev Majoranova fermionu v pevných látkách by však znamenal, že nejde o samostatnou částici (jak si představoval Majorana), ale o tzv. kvazičástici.
Nenechte si ujít další zajímavé články
