Středoškoláci míří na Intel ISEF

V neděli 13. května bude v pensylvánském Pittsburghu oficiálně zahájena největší světová soutěž v oboru vědy a techniky určená pro studenty středních škol – Intel ISEF. Zúčastní se jí přes 1500 největších vědeckých talentů z šedesáti pěti zemí, mezi nimi i sedm mladých vědců z České republiky, kteří obhajují své projekty v konkurenci dalších 1200 projektů.

V Pittsburghu nepůjde zdaleka jen o prémie pro nejlepší, jež v přepočtu přesahují 80 milionů korun; případný úspěch na středoškolské „vědecké olympiádě“ především otevírá dveře ke studiu na nejlepších amerických univerzitách.

Na ploše pittsburského David L. Lawrence Convention Centra bude letos Českou republiku reprezentovat šest projektů (pět individuálních a jeden týmový) od sedmi autorů, kteří zvítězili v národních soutěžích AMAVET a SOČ (Středoškolská odborná činnost).

Na Intel ISEF 2012 budou od pondělí 14. května po několik dní sdílet své nápady, prezentovat originální výzkumné projekty a soutěžit o přibližně 80 milionů korun ve stipendiích a dalších cenách. Nejpřínosnější projekt ze všech kategorií bude potom při slavnostním vyhlášení v pátek 18.

května odměněn Cenou Gordona Moorea, která bude letos udělena potřetí. Uděluje ji Nadace společnosti Intel a je dotována 75 tisíci dolarů. Dva další finalisté obdrží Cenu společnosti Intel pro mladé vědce ve výši 50 tisíc amerických dolarů.

Na ostatní úspěšné finalisty v sedmnácti vědeckých kategoriích od matematiky, chemie a počítačové vědy přes botaniku a lékařství až po společenské vědy a ekologii čekají ceny, granty, stipendia a vědecké pobyty, které jim pomohou otevřít vědeckou kariéru.

Studenti, kteří se ve své kategorii umístí do čtvrtého místa, mohou počítat s bezplatným stipendiem na nejlepších amerických univerzitách.

Jedním slovem o projektech českých studentů – obezita, meruňky, chvostoskoci, nanovlákna, procesory, enzymy…

Jediný týmový projekt zastupují v české delegaci Ivana Smutná a Monika Dobrovodová z Gymnázia v Přelouči, které změřily antropometrické ukazatele dětí ve věku od šesti do patnácti let a daly je do souvislosti s jejich stravovacími návyky.

Projekt Antropometrie mládeže se zaměřením na BMI exaktně na základě porovnání výsledků se staršími daty, zejména s celostátním antropologickým výzkumem z roku 2001, potvrdil to, o čem se již dlouho spekulovalo.

„Výsledky celkem jasně ukázaly, že obezita je u dětí hlavně mladšího školního věku čím dál častějším jevem. Z celého našeho souboru 710 dětí je 10 % obézních a 13 % má nadváhu, tyto výsledky potvrzuje i orientační množství tuku v těle, které za deset let vzrostlo o více než 3 %,“ shrnují autorky fakt, že za posledních deset let se společnost významně proměnila i co se týče pohybových aktivit a stravování, což se neblaze odráží na zdravotním stavu dětské populace.

Septimánky Ivana Smutná, jež bude volit mezi studiem antropologie či medicíny, a Monika Dobrovodová, která svou budoucnost spojuje s forenzní antropologií například na Policejní akademii, se dále angažují, aby tento problém nebyl přehlížen, a výsledky poskytly jednotlivým školám, kde výzkum prováděly, aby tam mohly být dále interpretovány dětem a jejich rodičům.

O přízeň poroty se bude z České republiky ucházet Petr Pokora z Gymnázia Brno-Řečkovice, který je nositelem titulu Česká hlavička pro vědecké naděje. Petr Pokora se v projektu s názvem Měření antioxidační aktivity a polyfenolických sloučenin ve vybraných hybridech meruněk podíval s pomocí fotometrie a vysokoúčinné kapalinové chromatografie na 243 hybridů meruněk a sestavil jejich pořadí z hlediska množství antioxidantů.

Tím také vybral hybrid meruňky s nejvyšší biologickou hodnotou pro člověka. Vybraný hybrid Dolgocvetna bude pod názvem „Betynka“ zařazen do státní odrůdové knihy a následně pěstován zemědělci. „Postup se dá aplikovat i na ostatní druhy ovoce a výsledky se dají jednoduše využít pro zákazníky,“ říká Petr Pokora, jenž spatřuje největší přínos své práce v tom, že dává možnost zaměřit se na pěstování a konzumaci těch nejzdravějších odrůd ovoce nebo zeleniny.

„Antioxidanty jsou zdraví velice prospěšné látky, které tvoří účinnou prevenci před mnoha civilizačními nemocemi a mohou prodloužit život. Díky konzumaci nejzdravějších odrůd lze minimalizovat následky jejich nedostatečného příjmu, jelikož ve stejném množství ovoce může být až desetkrát větší množství některých antioxidantů.“

Do oblasti mikroorganismů v půdě zavítal projekt Studium potravních vztahů jeskynních bezobratlých živočichů, jehož autorem je Ondřej Vošta, student Česko-anglického gymnázia v Českých Budějovicích. Cílem jeho práce bylo otestovat potravní preference u jeskynních chvostoskoků.

Odhalení toho, čím se přesně živí tito drobní, asi 1 mm velcí živočichové, kteří tvoří velice významnou složku půdní i jeskynní fauny, může přispět k obohacení znalosti vědců o potravních vztazích v půdě.

Kromě samotného zefektivnění zemědělství může základní výzkum podniknutý gymnazistou, kterého nejvíce láká studium medicíny, pomoci například při ekologickém čištění nástěnných maleb v jeskyních. „Nemůžeme-li použít k odstranění plísně ohrožující nástěnnou malbu agresivní chemikálie, můžeme vyslat chvostoskoky, o kterých víme, že je pro ně tato plíseň atraktivní a oni si s ní poradí,“ uvádí jednu z praktických metod využítí svého projektu Ondřej Vošta.

Projekt nazvaný Usměrňování nanovláken je výsledkem vědeckého úsilí Aleše Stejskala, studenta Letohradského soukromého gymnázia. Pokusil se uspořádat malá, lidským okem neviditelná nanovlákna do pravidelné struktury metodou elektrostatického zvlákňování, pomocí elektrického pole.

Projekt se zaměřil na vylepšení fyzikálních vlastností, a tím i na rozšíření využití nanovláken pro různé aplikace například na výrobu implantátů pro léčbu přetržených svalů nebo nervů. „Podílel jsem se na řešení problému, který je aktuální a má před sebou velice perspektivní budoucnost.

Výsledky mých pokusů mohou být užitečné pro mnoho vědců po celém světě, kteří se zabývají stejným problémem – uspořádáváním nanovláken do pravidelných struktur. Již ve svých 16 letech jsem nabyl cenných zkušeností s tímto tématem, které hodlám použít do budoucna k vynálezu něčeho převratného,“ říká Aleš Stejskal, který má jasno v tom, že chce dále studovat některou z univerzit zaměřených na techniku nebo přímo nanotechnologie.

„Můj projekt hledá netradiční a alternativní přístupy k procesorovým architekturám, tedy ke způsobům, jakými pracují procesory, které jsou třeba v počítačích, mobilních zařízeních a dalších elektronických přístrojích,“ představuje svou práci Tomáš Mariančík ze Střední průmyslové školy elektrotechniky, informatiky a řemesel ve Frenštátu pod Radhoštěm.

Pro účely prezentace svého projektu si Tomáš Mariančík vybral jednu konkrétní architekturu na základě jejích vlastností, kterou navrhl a následně zrealizoval. Výsledkem jeho experimentální architektury je zejména automatické zrychlení různých výpočtů a operací díky rozdělení práce na dostupná výpočetní jádra, o což se stará samotný procesor.

Návrh procesoru byl vytvořen na základě znalostí a zkušeností získaných během mnoha let programování a studia programování a logických obvodů.

Velmi perspektivní oblastí současné vědy je biochemie a výzkum léčiv. Eva Umlaufová z Gymnázia Jeseník se v projektu Analýza přístupových cest z/do aktivních míst lidských cytochromů P450 snažila popsat struktury enzymů, které se významnou měrou podílejí na metabolismu látek tělu vlastních, ale také látek cizorodých, jako jsou léky, aditiva či aerosoly.

„Analýza statických struktur enzymů může pro biochemické experimenty a pro studium dynamiky enzymů pomoci předpovědět, jak se budou léky chovat. Znalost interakce léčiva s cytochromem P450 lze využít k regulaci podávání léčiv a posouzení klinicky významných lékových interakcí, které mohou vést k drogové toxicitě, snížení nebo naopak zvýšení farmakologických účinků,“ vysvětluje přínos svého projektu Eva Umlaufová, jež ho chce dále posunout během svého vysokoškolského studia.

Všichni studenti vidí ve své účasti na světovém finále Intel ISEF šanci poznat zajímavé lidi a nové možnosti ve svém oboru. Momentálně dokončují své prezentace a velkoformátové postery, které vystaví na ploše pittsburského centra.

Vedle toho „pilují“ angličtinu, aby se představili v co nejlepším světle. Do Pittsburghu se těší i díky kulturní rozmanitosti ostatních soutěžících z celého světa, ale samozřejmě také z profesních důvodů a kvůli dalšímu rozvoji své kariéry.

Bylo by skvělé získat stipendium na zahraniční univerzitě, shoduje se většina z nich. Aleš Stejskal považuje za nejdůležitější, že získá kontakty jak na ostatní studenty z celého světa, tak na americké univerzity.

„Kontakty se budou hodit, jakmile dokončím střední školu,“ říká. Čeští středoškoláci si jsou vědomi obrovské konkurence, ale nikdo z nich do USA neletí prohrát. „Moc se těším na nové prostředí, mnoho lidí z celého světa a na jejich práce a myšlenky.

Myslím, že to bude fantastický zážitek,“ shrnuje za ostatní Petr Pokora.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Medvědi mění svá stanoviště

Medvědi hnědí (Ursus arctos) na jaře, po probuzení z hibernace, mění...

Neuralink zahájí klinické testy...

Implantáty, které by podle Elona Muska, spolumajitele společnosti,...

Rouškou k atraktivitě: Vědci...

Pro spoustu lidí jde o nenáviděnou součást každodenní výbavy, kterou...

Učitel na míru: Přírodověda na JU...

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity chce změnit status neoblíbených...

Kdy antibiotika nepomůžou?

V zimě již klasicky vrcholí sezóna respiračních onemocnění a stoupá...

Nelíbejte křečky!

Důrazná doporučení pro chovatele křečků coby domácích mazlíčků vydaly...

Na povrch „vyplavaly“ nové...

Studie sopečného popela v jihozápadní Etiopii posunula stáří...

16. ročník programu L’Oréal-UNESCO...

Pandemie Covid-19 ovlivnila celý svět, samozřejmě i ten vědecký. Ještě více se...

Houstone, problém vyřešen

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se podílí na přípravě...

Je třeba si to náležitě užít

Pohlavní styk není pouze aktem k zachování druhu, pro některé, jako jsou například...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nelíbejte křečky!

Nelíbejte křečky!

Důrazná doporučení pro chovatele křečků coby domácích mazlíčků vydaly...
Nápad neschopného šílence: Dřevěné vory útočí proti obrněným lodím

Nápad neschopného šílence: Dřevěné...

Paraguayský prezident Francisco Solano López se touží stát Napoleonem Jižní...
Nejhorší místa, kde číhá radioaktivita

Nejhorší místa, kde číhá...

Existují místa, která se důrazně doporučuje nenavštěvovat, přičemž důvodů...
Suchej únor: Příležitost, jak pomoci (nejen) játrům

Suchej únor: Příležitost, jak...

Již několik let se každoročně koná osvětová akce s názvem Suchej...
Zrození psacího materiálu: Maskovali výrobci papyru špatnou kvalitu?

Zrození psacího materiálu:...

Římský kupec rozvine kousek papyrového svitku. Opatrně po něm přejede rukou....
Covid zhoršuje kvalitu spermií: Až na půl roku

Covid zhoršuje kvalitu spermií:...

Muži, kteří prodělali covid-19, mají podle lékařů většinou horší spermiogram...
Pomocník účetních i studentů. Vědecká kalkulačka slaví padesátiny!

Pomocník účetních i studentů....

Profesor pomalu kráčí kolem svých žáků. Ti mají nos zabořený v testu a hbitě...
Pravlast tradičního jídla: Uvařili plněné taštičky s masem jako první Číňané?

Pravlast tradičního jídla: Uvařili...

Slunce už vykouklo na horizontu a Čang se svojí rodinou a přáteli...
Děs za každým stromem: 5 nejstrašidelnějších lesů světa

Děs za každým stromem: 5...

Procházka mezi stromy je zdravá. Čerstvý vzduch pročistí plíce, zeleň uklidní...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.