Tamara i Věra neměly o nápadníky nouzi

K moderní době patří různé radiolokátory. Mohou být třeba postrachem příliš rychlých motoristů. Plní však i závažnější úkoly – třeba při předpovídání počasí či řízení hustého leteckého provozu. Vcelku samozřejmé je pak využití v armádě.

Pro americké letectvo to je šok! Píše se 28. březen 1999, v Jugoslávii zuří válka a chlouba Američanů – „neviditelný“ letoun F 117-A Nightwhawk vybavený technologií stealth, jež jej měla učinit pro nepřátelské radary nezachytitelným – je v 8.

15 ráno nečekaně zasažen ruskou raketou Isajev S-125 Něva. Ze 13 kilometrů se prudce poroučí na zem a letoun v ceně takřka miliardy korun se mění v hromadu šrotu. Sestřel přitom není náhodný, jde o naprosto cílený zásah!

Američané horečně zjišťují, co za tím stojí. Kdo mohl prokouknout neviditelnost? Nakonec dojdou k jednoznačnému verdiktu – je to československý radar Tamara v srbských službách.

Z Ostravy až do Německa Byla to doslova přelomová technologie, kterou dokázala Tamara vládnout. Mobilní radarové zařízení, na jehož přepravu stačilo 8 nákladních vozů Tatra, dokázala vycvičená posádka složit a zase rozložit během pouhé hodiny.

„Zelený válec na stožáru, který vypadá jako holubník, byla anténa. Tubus byl 25 metrů vysoký a nesměl se rozkývat více než o 1,5 stupně,“ dozvědělo se 21. STOLETÍ od ing. Petra Svobody, který se na vývoji Tamary podílel.

Tamara měla dobrou paměť Namísto do té doby běžných šesti anténních aparatur stačily Tamaře pouhé tři. Přitom se dosah radaru zvýšil až na 450 km (takže například radar umístěný u Ostravy by dokázal identifikovat cíle už na německém území).

Zařízení dokázalo rozpoznat a sledovat trasy až 72 letadel, jejichž typy předtím obsluha uložila do paměti. Z celkem 23 vyrobených kusů 15 putovalo do Sovětského svazu, jeden komplex se dostal do NDR, a po sjednocení Německa nadchl odborníky Bundeswehru.

Spokojení byli nakonec i experti z USA, ke kterým se dostala sestava určená pro Omán.

Věra dokáže divy Výrobce tohoto unikátu – státní podnik Tesla Pardubice – nakonec v roce 1991 kupodivu zkrachoval. Naštěstí chytré hlavy, které se vývojem a výrobou pasivních lokátorů zabývaly, založily společnost ERA v Pardubicích.

V polovině 90. let 20. století se tam zrodil nejmodernější „hledač letadel“ – Věra. Od Tamary se liší přesností i kapacitou zpracování. Věra ke zjišťování cílů používá nejméně tři bezobslužné stacionární přijímací stanice (každou o hmotnosti jen 25 kg), rozmístěné na vhodných výškových dominantách v terénu.

Nechybí ani centrální procesorová stanice. Dosah anténních aparatur je až 500 km, zvýšil se tedy o dalších minimálně 50 km. Pouhé 3 systémy, které naši vojáci mají k dispozici, pokrývají celé území ČR a velkou část vzdušného prostoru okolních států.

Slouží také civilistům Je jasné, že po tato unikátním zabezpečovacím zařízení sáhl i sektor civilního letectva. S tímto systémem se tak můžeme setkat třeba na několika letištích, např. v německém Braunschweigu, v dánské Kodani, ve španělské Palma de Mallorca i jinde.

Čím jsou české radary výjimečné? V boji představuje pro osádky radarů značné nebezpečí aktivní vysílání radiolokátorů. Ne že by byly ohroženy elektromagnetickým vlněním, ale kvůli nutnosti vysílání vln do éteru jsou „běžné radary“ snadno zaměřitelné a hrozí jim tedy napadení.

A pak přišel nápad, jak se tohoto rizika zbavit. Vzniklo to, co široká veřejnost zná jako tzv. „špionážní“ či „pasivní“ radar, a o čem odborníci hovoří jako o „radiotechnickém pátrači“. Oproti klasickým radarům, které střídají vysílání a příjem rádiových vln, jsou pasivní lokátory „zcela potichu“. Jen přijímají elektromagnetické záření z okolí. Moderní letouny mají řadu aktivních palubních systémů zajišťujících bezpečnost letu. Totéž platí i pro bojovou činnost. Vzdušné objekty vyzařují signály s různou modulací, výkonem i kmitočtem nosné vlny.

Vše s chutí zachycují antény radiotechnických pátračů. Základ „zázračného“ zařízení tvoří soustava tří a více stanic s vlastní „anténou“. Zachycuje impulzy, které vydávají sledované objekty. Podle časových rozdílů na každé z nich se dá komplexně matematicky vypočítat poloha cíle.

Ačkoli se pohybuje, neoklame výkonné počítače, které přesně určí jeho aktuální pozici.

Dodnes neznáme pravdu! Princip technologie „pasivního radaru“ je překvapivě jednoduchý. O to složitější je však pátrání, kam všude se tento skvělý hlídač dostal. Prodej totiž i po roce 1989 silně ovlivňovala politika.

V roce 2003 o systém Věra projevily zájem například Egypt, Malajsie, Pákistán, Vietnam a hlavně Čína. Ministerstvo průmyslu a obchodu na jaře roku 2004 vydalo licenci na prodej šesti kompletů do Číny.

Šlo o zakázku za 2,5 miliardy korun. V květnu 2004 tehdejší šéf americké diplomacie Colin Powell osobním dopisem požádal českého premiéra Vladimíra Špidlu, aby vláda zakázku zrušila. To se také stalo!

Zájem o šest systémů Tamara v hodnotě 90 000 000 amerických dolarů měl později Írán. Podle listu The Washington Post obchodu zabránil tlak americké vlády. Kam však zabloudily kusy, jež byly ve výzbroji sovětské armády, se veřejnost asi už nedoví.

Na co nestačí ani Tamara ani Věra? Není pravda, že pasivní radiolokátory vždy odhalí letoun technologie Stealth. Když pilot vypne letový radar, radiotechnický pátrač ho na nebi nenajde. Ovšem, jakmile letoun začne svým radarem „osahávat“ cíle, je odhalen.

Elektromagnetické vlny jsou zvědavé Pojem RADAR je zkratkou slovního spojení Radio Detection and Ranging. Jde o metodu detekce a měření určitých parametrů. Základem jsou elektromagnetické vlny, které zařízení vysílá do prostoru.

Vlnění naráží do objektů (pozemních, vzdušných, námořních), od kterých se odráží. Část této energie se vrací zpět k radaru, který ji vyhodnotí. Takový je princip tzv. primárních radarů. Dvojí cestu „pátrajících“ vln k objektu a po odražení zpět eliminují tzv.

sekundární radiolokátory. Jde o aktivní radar, který k činnosti potřebuje na palubě letadla tzv. odpovídač. Na zemi je zařízení – dotazovač a dále přijímač sekundárního radaru. Dotazovač se v pravidelných intervalech dotazuje a odpovídač odpovídá kódem přiděleným pro daný let od řízení letového provozu.

Rubriky:  Technika Technologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Peugeot: Ekologická výzva současnosti

Peugeot: Ekologická výzva...

Recyklace. Trendové slovo současnosti, které se automobilky učí používat....
Bezpečnější silnice? Rusko chce do automobilů umístit alkoholové zámky

Bezpečnější silnice? Rusko chce do...

Ať už se nám to líbí, nebo ne, alkohol za volant zkrátka nepatří. Rusové...
Perseverance vyrazí na svou cestu

Perseverance vyrazí na svou cestu

Již ve čtvrtek 30. července 2020 by na cestu k rudé planetě měla...
Mechanické ploty nebo elektřina?

Mechanické ploty nebo elektřina?

Desítky tisíc až statisíce kaprovitých ryb ročně táhnou z nádrže Lipno do horní...
Výzkum podmořského světa stále láká

Výzkum podmořského světa stále láká

Vědci mají v plánu v hlubinách Karibského moře zbudovat obří výzkumnou...
„Kuřátko“ z tiskárny? KFC plánuje vyrábět nugety na ruském 3D tisku

„Kuřátko“ z tiskárny? KFC plánuje...

Je všeobecně známo, že KFC již delší dobu koketuje se zaváděním...
Jak posoudit kvalitu tuňáka? Restaurace mohou použít speciální aplikaci

Jak posoudit kvalitu tuňáka?...

Aby bylo připravované sushi co nejchutnější, musí zodpovědní pracovníci v...
Špinavé ruce k obličeji nepatří! Přívěsek od NASA bude svého držitele varovat

Špinavé ruce k obličeji nepatří!...

Vibrační přívěsek od NASA? To je další zajímavé opatření proti šíření...
Nesmrtelný dvoutakt na závodních okruzích – Výstava motocyklů v Hořicích

Nesmrtelný dvoutakt na závodních...

Městské muzeum ve spolupráci s hořickým historikem motocyklových závodů na okruzích Mgr....
Vlak rychlý jako letadlo

Vlak rychlý jako letadlo

Magneticky levitující vlak je znám pod zkratkou maglev. Provozován je na...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Terénní vozidla, která se dostanou kamkoliv

Terénní vozidla, která se...

Pokud vezmete na terénní vyjížďku běžná SUV, zjistíte, že dříve či později...
Jádro dění tvoří veřejné lázně: Ve starém Římě vstávali už s prvním rozbřeskem Slunce

Jádro dění tvoří veřejné lázně: Ve...

Říman Titus Livius v létě vstává už s prvními rozbřesky Slunce. Kdyby byl...
Roman Postl: Zabít chce tolik lidí, kolik let hnil v kriminálu!

Roman Postl: Zabít chce tolik...

Okolí věří, že předchozích osm let v kriminále jej napravilo. Jenže vrah se v...
Roboti na bitevním poli: Která mocnost ho ovládne?

Roboti na bitevním poli: Která...

O tom, že robotizace otřese pracovními trhy napříč obory, není pochyb. Že ale...
Opatření proti kruté zimě: Spali ve středověku lidé společně s dobytkem?

Opatření proti kruté zimě: Spali ve...

„Lesu se obloukem vyhni,“ klade na srdce otec svojí dceři Anně,...
7 historických omylů světové vědy: Čemu tehdejší chytré mozky věřily?

7 historických omylů světové vědy:...

I velcí filozofové, astronomové a badatelé v dějinách byli jen lidmi, kteří se...
Obezita komplikuje početí

Obezita komplikuje početí

Cukrovka, vysoký krevní tlak a také neplodnost – to vše má na...
Průmyslová revoluce ovlivňuje život chudiny: Co způsobilo růst počtu mimomanželských otcovství v 19. století?

Průmyslová revoluce ovlivňuje život...

„Co bude k večeři?,“ ptá se dvanáctiletý Honza maminky. Uslyší obvyklou...
Pýcha našich rašelinišť

Pýcha našich rašelinišť

Střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi), řazený do červeného seznamu...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.