Domů     .Top
Jak na černé díry? Superteleskopem!
Martin Janda 20.4.2012

Není zas tak daleko. Leží uprostřed naší galaxie a je od nás vzdálena zhruba 26 000 světelných let. Řeč je o černé díře. Vědci tuší, že tam někde je, ale zatím si ji prohlédnout nemohli. To by se však mělo změnit.

Černá díra v našem sousedství je pořádný macek. Svou velikostí by zabrala vzdálenost mezi Sluncem a Plutem. Právě dle fyzikálních teorií ona drží strukturu celé galaxie pohromadě. Nová generace superteleskopů by badatelům měla pomoci nahlédnout do těchto tajemství.

Grapefruit na Měsíci

„Naše“ černá díra získala jméno Sagittarius A*. Její hmotnost je úctyhodná, na druhou misku pomyslných vah by se musely naskládat 4 000 000 Sluncí. Přitom je však velká jako planeta Merkur, takže rozměry rozhodně neohromí.

„Zachytit černou díru se zatím v minulosti nikomu nepodařilo. A to hodláme změnit,“ odhodlaně říká astronom Dimitrios Psaltis z Arizonské univerzity v USA. „Ještě před pár lety by něco takového nebylo možné,“ dodává.

Jak? Celá naše planeta se stane jedním gigantickým teleskopem. Vědci totiž hodlají pospojovat všechny možné radioteleskopy, které jsou po planetě roztroušeny. Celkem jich má být 50. Tak vznikne propojená síť zvaná Event Horizon Telescope (EHT). Superteleskop bude extrémně přesný a dohlédne tam, kam dosud nebylo možné.

Podle autorů projektu lze jeho schopnosti srovnat s tím, kdyby člověk dokázal pozorovat grapefruit umístěný na Měsíci.

Chytání černé díry

Pozorovat černou díru je velmi obtížný úkol. Centrum galaxie je plné hvězdného prachu, který řadu objektů zastiňuje. Ale to by koneckonců nebyl ten největší problém. Černé díry mají tu vlastnost, že to, co se připlete do jejich blízkosti, okamžitě uchvátí.

Oblast kolem černé díry se nazývá horizont událostí. Cokoliv, co se sem dostane, už díky silné gravitační síle nemá šanci uniknout. Dokonce i světlo zde zůstává polapeno. Je však možné pozorovat materiál, který je pro černou díru krmivem. Ten mívá tvar disku a do černé díry je postupně nasáván.

Kdy bude obří teleskop zprovozněn, zatím není jasné. Některé radioteleskopy jsou teprve ve stádiu vývoje, nicméně v horizontu tří let by celý projekt mohl být spuštěn.

Teleskop v podmořských hlubinách

Jiný superteleskop má pro změnu zkoumat okolí černé díry. Fyzici se na něj těší i kvůli tomu, že by mohl ověřit některé teorie pocházející z dílny Alberta Einsteina (1879–1955). Obecná teorie relativity naznačuje, jak by okolí černé díry mělo vypadat. A teleskop by měl všechny domněnky a teorie potvrdit, či vyvrátit.

Dalekohled KM3NeT svůj domov ovšem nenajde na pevnině. Vědci počítají s tím, že jej umístí pod hladinu Středozemního moře. Jeho úkol? Především sledování neutrin. To jsou ony částice, které před nedávnem rozvířily pozornost celého světa, když se zdálo, že běhají rychleji než světlo. Leč ukazuje se, že onen výsledek ovlivnila technická chyba… (viz box).

Obloha na opačné straně Země

Podmořský teleskop je dílem evropských vědců. Projekt vyjde na 250 000 000 eur a menší prototyp teleskopu se již testuje při francouzském pobřeží. Není bez zajímavosti, že síť detektorů na mořském dně nebude mířit směrem k hladině, ale do středu Země.

Proč je tomu tak, vysvětluje britský badatel Lee Thompson ze sheffieldské univerzity: „Využijeme Zemi jako štít, která odfiltruje přebytečné částice. Uvidíme tedy oblohu na opačné straně Země.“

12 000 senzorů

Principem funkce je zachytávání slabých optických záblesků nabitých částic, vznikajících interakcí neutrin a vody. Tyto záblesky bude zachytávat 12 000 optických senzorů ve tvaru koule, odolných proti působení tlaku vodního sloupce.

Jestli dalekohled KM3NeT zachytí neutrina s vysokou energií, vědci lépe pochopí procesy probíhající v černých dírách a supernovách. A možná splní i dávný sen mnoha badatelů a detekuje temnou hmotu.

Co jsou obří černé díry?

Astronomové koncem loňského roku objevili dvě největší dosud zaznamenané černé díry. Vesmírné objekty se nacházejí v centru dvou galaxií vzdálených asi 330 000 000 světelných let od Země a každá černá díra má hmotnost odpovídající deseti miliardám hmotnosti Slunce.

Obě černé díry objevil tým vedený astronomy z Kalifornské univerzity.

Jedna se nachází ve středu galaxie NGC 3842, která je nejjasnější galaxií v souhvězdí Lva. Druhá se nachází v centru galaxie NGC 4889, jež je pozorovatelná v souhvězdí Vlasy Bereniky.

Podle astronomů se obrovské černé díry nacházejí v centru každé větší galaxie. Oba nyní objevené vesmírné objekty jsou ale skutečně gigantických rozměrů – jejich hmotnost je 2500krát větší než černá díra v centru naší Mléčné dráhy.

Starý dobrý Albert se drží

Koncem minulého roku se svět vědy otřásl v základech. Z Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN přišla šokující zpráva, že vědci detekovali neutrina, která měla větší rychlost než světlo. Pokud by tomu tak skutečně bylo, fyzika, jak její základy položil Albert Einstein, by byla postavena na hlavu.

Ovšem, Einstein může být zřejmě v klidu. Stále více přibývá nových indicií, že experiment OPERA doprovázela chyba v měření. „Přibývají důkazy, které naznačují, že výsledky experimentu OPERA byly způsobeny chybou měření,“ říká šéf výzkumu ve švýcarském CERNu Sergio Bertolucci.

Pokus zvaný ICARUS, který původní výsledky ověřoval, ukázal, že neutrina rychlost světla nepřekročila. Nicméně, aby si byli vědci jistí, bude potřeba počkat na nové výsledky experimentů probíhajících v italském Gran Sassu – kromě zmíněných OPERA a ICARUS jsou to ještě tamní projekty BOREXINO a LVD.

Další článek
Související články
Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, […]
Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové. Podle všech indicií dosahoval výšky až jednoho metru, vážil asi 7 kilogramů, nelétal a mohl se chlubit skutečně silným zobákem. Pták dostal pojmenování Heracles inexpectatus a doba jeho života je datována přibližně před 19 miliony lety. „Nový Zéland je dobře známý svými velkými nelétavými ptáky. Dominantní […]
Čeští egyptologové mají v brzké době v plánu tříměsíční výpravu do lokality Abúsír, kde chtějí pokračovat v průzkumu údolního chrámu faraona Niuserrea a okolí hrobky hodnostáře Ceje. Lucie Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK řekla, že je v plánu také zpracování vykopaných předmětů. „V průběhu výzkumů není moc času na zpracování nálezů. Necháváme si na to tedy měsíc, kdy […]
Protože elektrokola nebývají úplně levnou záležitostí, je pro každého majitele nejdůležitější ze všeho kvalitní ochrana před krádeží. Toho si je dobře vědom i nizozemský výrobce kol VanMoof, který bez mrknutí oka tvrdí, že má tu nejlepší ochranu na světě. Skutečně nepřehání? Pokud se podrobněji podíváme na ochranu jejich elektrokol Electrified S2 a X2, pak je […]
Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství. Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz