Volné šíření virů skrze populaci je metafora, která se velmi uchytila ve slovníku marketingových specialistů. Její podstatou je to, že šance „nakazit se“ novou  zprávou stoupá společně s tím s kolika „nakaženými“ přijde člověk do styku.

Pro efektivní zacílení nejrůznějších kampaní je však důležité poznat, zda tato metafora skutečně odpovídá tomu, jak lidská „šeptanda“ funguje.

Podle Johana Ugandera a Jona Kleinberga z americké Cornellovy univerzity však tento jednoduchý model neplatí. A to přinejmenším pro prostředí Facebooku, který se již dávno přeměnil z neškodné hrátky v mocný marketingový nástroj.

Klíčem k jeho využívání je podle nich různorodost. K efektivnímu šíření zprávy není často třeba velkého množství lidí. Podstatně důležitější je to, že tito lidé patří do různých sociálních skupin. Student nebude např. šířit nějakou zprávu spíše, když ji získá od stovky svých spolužáků. Stačit bude spolužák jeden, jen když k němu přibude alespoň jeden učitel.