Nová studie z Kalifornské univerzity v San Diegu se jistě objeví v médiích a to nejen v rubrikách věda, ale zaplní i magazíny o zdravém životním stylu. Řeč je o práci dokotorky Beatrice Golombové, která se se svým týmem odborníků seriozně věnovala souvislosti mezi pojídáním čokolády a BMI, tedy Indexem tělesné hmostnosti. Po sérii experimentů […]
Další úspěch české vědy: za významné úspěchy a přínos v oblasti fotoniky byl doc. Jiří Homola z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR jmenován Fellow (nejvyšší forma členství) Mezinárodní společnosti pro optiku a fotoniku (SPIE). Homola se zabývá výzkumem biosenzorů, především optických, založených na excitaci povrchových plasmonů. Ty umožňují rychlou a extrémně citlivou detekci biologických […]
Vědci konečně přinášejí důkazy pro takzvanou hygienickou teorii, která počítá s tím, že časné působení mikrobů je důležitým určujícím faktorem citlivosti na alergické a autoimunitní onemocnění, jako je senná rýma, astma a zánětlivé střevní onemocnění v dospělosti. Hygienická hypotéza totiž až dosud pouze teoreticky vysvětlovala globální nárůst alergických a autoimunitních onemocnění ve městech. Studii, která vysvětluje mechanismus […]
Důvod vyhynutí gigantických obratlovců trápí vědeckou obec již desítky let. Nyní vědci ze 130 000 a 41 000 let starých vzorků hnoje, tedy z doby, kdy do Austrálie přišli lidé, usoudili, že za vymřením obratlovců stojí lov a požáry. Úhyn zvěře totiž způsobil velké ekologické změny v krajině. Vědci studovali pyl a dřevěné uhlí v sedimentu vulkanického kráteru […]
Zabránit více než dvěma milionům předčasných úmrtí ročně a ztrátám více než 50 milionů tun zemědělských produktů je cílem vybraných opatření, která navrhuje Zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Postupy, které zpráva předkládá a analyzuje, jsou již ve vyspělých a rozvojových zemích k dispozici, vyžadují však strategické investice. Zpráva UNEP analyzuje možná opatření, která by v krátké […]
Chce-li hudební skladatel v naší západní kultury vyjádřit hudbou radost, sáhne po některé z durových stupnic. Pro vyjádření smutku využije zase stupnici molovou. Emocionální zabarvení těchto stupnic odpovídá zabarvení našeho hlasu, kterým pronášíme veselé či smutné zpráv. Mezinárodní tým vědců se nedávno rozhodl zkoumat, zda je tyto paralely možné sledovat i v jiných kulturních okruzích. Jako příklad […]
Geologická služba má na starosti většinou mapování geologické situace pod našima nohama. Američtí geologové si však kladou vyšší cíle. Nedávno zveřejnili první srovnávací mapu patrně geologicky nejdynamičtějšího tělesa sluneční soustav, Jupiterova měsíce Io. Vědci z Geologické služby Spojených států nedávno zkombinovali údaje ze sond Voyager 1 a 2 a Galileo. Dvojice Voyagerů proletěla okolo Jupitera a jeho […]
Echolokace neboli orientace prostřednictvím odraženého zvuku patří k nejvýznanějším evolučním inovací, které příroda nadělila předkům dnešních kytovců po jejich návratu do vody. Vědci, kteří zkoumali echolokační schopnosti kosatek černých, skutečně užasli nad jejich schopnostmi. Dokáží přesně rozpoznat předmět, které se od jiného liší pouze o šířku lidského vlasu! Doktorandka Laura Kloepperová pracovala se samičkou kosatky černé […]
Živý svět okolo nás mizí stylem, který řada současných přírodovědců neváhá přirovnat k masovému vymírání. Jedním z nejdůležitějších úkolů současných přírodovědců proto je prostudovat živou přírodu do co největších detailů. Mezinárodní institut pro výzkum druhů proto každý rok vyhlašuje 10 nejzajímavějších druhů, objevených během předcházejícího roku. A které z nich považují odborníci za ty zatím […]
S příchodem bílého muže do Nového světa zazvonil mnoha indiánským kmenům umíráček. Jednou z mála výjimek jsou Navahové. Nejen že si udrželi svůj jazyk a kulturu, ale jejich populace se neustále rozrůstá. V čem spočívá tajemství jejich úspěchu? Léto roku 1911. Poblíž kalifornského Oroville se objevuje vyčerpaný a hladový indián. Je to poslední příslušník kmene […]
Když se parník Titanic, pýcha britské transoceánské společnosti White Star Line, 15. dubna 1912 potopil na mořské dno, vzal s sebou do čtyřkilometrové hlubiny okolo 1500 lidí a také zhruba 66 000 tun oceli. Po 100 letech zmizelo podle podmořských archeologů z vraku této monumentální lodě asi 50 000 tun oceli. Zdá se, že to […]
Temná hmota se ve slovníku současných fyziků a astronomů vynořila poprvé proto, aby pomohla zacelit nesrovnalosti v pozorování pohybu hvězd v některých typech galaxií. Od té doby fyzikové v urychlovačích částic i ve vesmíru pátrají po čemkoliv, co by bylo možné za temnou hmotu označit. Rodí se již nejen představa jejích tajemných částic, ale i […]
