Přímý účinek neonikotinoidu zvaného imidacloprid zkoumal Dave Goulson z univerzity v britském Stirlingu. Během svého experimentu porovnával včelstva v úlech s nezávadnou potravou a potravou chemicky ošetřenou.

V každém „biovčelstvu“ se vylíhlo průměrně 14 královen. Ovšem v včelstvech pod pesticidy se objevily pouze dvě. Navíc měření odhalila i váhový rozdíl mezi včelstvy. Goulson soudí, že hmyz vystaven pesticidům do úlu přinesl méně potravy.

Francouzský tým se věnoval konkrétně jinému neonikonioidu, thiamethoxamu a sledoval jeho vliv na schopnost včel vrátit se ke svému společenství. Pomocí cedulek připevněných ke včelím zadečkům ukázali, že po vystavení thiamethoxamu v míře, která se využívá na farmách, to dokázalo podstatně méně jedinců.

Podle propočtů by mohlo být v sázce i přežití včelstva. „Testy insekticidů se v současné době soustřeďují na to, aby množství látek v nich obsažených včely nezabíjelo, možných dopadů na chování včel si ale nevšímají.

Úřady by prý měly tento přístup změnit,“ řekl člen týmu Mickaël Henry z francouzského institutu pro výzkum v zemědělství v Avignonu.

Tento výzkum je dalším podnětem v nekonečné diskuzi o celostvětovém zákazu neonikotinoidů v pesticidech, po kterém volají ochránci přírody.