Od konce září 2011 probíhá v areálu bývalé Jezuitské koleje v Kutné Hoře, dnes sídle Galerie Středočeského kraje, rozsáhlý záchranný archeologický výzkum. Vyvolán je poslední etapou rekonstrukce koleje a přilehlého zázemí pro potřeby galerie.

Vzhledem k rozsahu probíhá výzkum ve spolupráci Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i. a Ústavu archeologické památkové péče středních Čech Praha..

Probíhající archeologický výzkum navazuje na předchozí etapy z let 1998 až 2005, kdy byl zkoumán interiér koleje a obě přiléhající nádvoří. S nádvořími sousedí rozsáhlá plocha, nyní rekonstruovaná na park, jejíž archeologické poznání se zatím omezovalo pouze na průkop pro inženýrské sítě z roku 2005. I tento nevelký zásah poukázal na velký archeologický potenciál a památkovou hodnotu.

Na ploše se původně nacházelo kutnohorské předměstí „Na cechu“, fungující ve 14. až 16. století. Po té, co zdejší pozemky získali jezuité pro výstavbu své koleje, byla zástavba zplanýrována a plocha byla využívána jako zahrada.

Přestože se archeologický výzkum omezuje pouze na plochy zasažené výkopy a terénními úpravami pro budovaný park, jeho rozsah je poměrně významný. „V podstatě lze říci, že vzhledem k četnosti archeologicky cenných objektů předchází průzkum téměř jakémukoliv kopnutí do země,“ prozrazuje vedoucí projektu Michal Kaiser ze společnosti Metrostav, která rekonstrukci areálu provádí.

Podzemní práce se týkají zejména vodních prvků, propojených několika sty metry kanalizace a dále otevřené divadelní scény, doplněné vodní nádrží. Rozsáhlé terénní zásahy doprovázejí úpravy bastionu, jehož nové schodiště propojí chrám sv.

Barbory s areálem koleje. Velké úpravy se dotkly také tzv. štábní budovy (provizorní koleje) a interiéru Jízdárny.

Projekt svedl po letech dohromady dvě podobné party stavařů a archeologů, které v Kutné Hoře spolupracovaly už při předchozí etapě rekonstrukce Jezuitské koleje. „Je to výhoda, protože při předchozí spolupráci jsme navázali s archeology velmi dobré a korektní vztahy.

Jejich tým nám proto vyšel vstříc a vykazoval plné pracovní nasazení i v období extrémních zimních podmínek,“ doplňuje Kaiser.

Hlavním přínosem záchranného archeologického výzkumu je odkryv pracoviště, souvisejícího s těžbou stříbra z období počátku Kutné Hory jako města (13.-14. století). „Odhaleny byly jámy, zřejmě pokusné šachty, žlab pro přívod vody a podezdívky staveb v sousedství jednoho ze známých vstupům středověkého dolu „Osel““, říká Jan Frolík, vedoucí výzkumu.

„Tyto objekty doprovází četné koleje od vozů, dokládající rušný provoz. Pracoviště bylo po konci dolování převrstveno vrstvami hlušiny a tím zakonzervováno pro budoucí poznání“,  dodává.

Od 14. století byl areál využíván jako předměstí. Domy se soustřeďovaly podél cesty směřující z města k chrámu sv. Barbory. Podle plánu z 18. století, který údajně zachycuje situaci zaniklého předměstí, zde stálo 16 domů.

Některé z nich byly zjištěny ve výkopech pro kanalizaci. Nejlépe jsou zachovány jejich sklepy, jeden s dochovaným vstupním schodištěm a další s částečně zachovanými klenbami. Na parcelách za domy se nacházely menší stavby, zděné sklípky a odpadní jámy, které poskytují velmi dobrou představu o vybavení zdejších středověkých domácností i o jejich bohatství.

Zčásti můžeme určit také řemeslo tehdejších obyvatel. V jedné usedlosti byly vyráběny z kostí a parohů různé užitkové předměty. Na jiné parcele byla částečně zachycena pec na pálení vápna. Nejzajímavější je nález keramických dílů velké prubířské pece z 16. století, dokládající, že se majitel přilehlého domu zabýval zpracováním stříbra. V našem prostředí je to zcela unikátní nález.

Po roce 1626 využívali areál jezuité. Na místě jednoho ze zbořených domů si postavili budovu, kterou využívali jako provizorní kolej a která se dochovala dodnes (tzv. štábní dům). Plocha kolem něho byla přeměněna v zahradu.

Její příprava byla promyšlená, jak naznačuje zčásti zkoumaný systém odvodňovacích kanálů. Po roce 1773, kdy areál převzala armáda, se zahrada přeměnila ve cvičiště a nevzhledný skladový areál.

Archeologickým výzkumem bylo získáno obrovské množství nálezů (dosud 500 beden a množství přírodovědných vzorků), viz například lampička používaná horníky v dolech, která je zachycena na přiložené fotografii.

Jejich zpracování si vyžádá několik let, zahájeno však bude až po dokončení terénních prací, které budou probíhat nejméně do května.

– TZ Archeologický ústav AV ČR –