Zabránit více než dvěma milionům předčasných úmrtí ročně a ztrátám více než 50 milionů tun zemědělských produktů je cílem vybraných opatření, která navrhuje Zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).

Postupy, které zpráva předkládá a analyzuje, jsou již ve vyspělých a rozvojových zemích k dispozici, vyžadují však strategické investice.

Zpráva UNEP analyzuje možná opatření, která by v krátké době mohla vést ke zlepšení kvality ovzduší a přispět ke zpomalení klimatické změny. Český překlad shrnutí této zprávy, nazvané Integrované hodnocení černého uhlíku a tropsférického ozónu, připravilo Centrum výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) ve spolupráci s Centrem pro životní prostředí a zdraví.

„Zpráva UNEP doporučuje opatření, která mohou zlepšovat kvalitu ovzduší a významně přispět k ochraně klimatu,“ uvedl Michal Broža z Informačního centra OSN v Praze „Z modelů lze zjistit, o kolik mohou tato opatření snížit tempo růstu průměrné globální teploty, jaký přínos mohou mít pro klima a ochranu lidského zdraví a jak ovlivňují zemědělské výnosy.“.

Vybraná opatření směřující ke snížení emisí černého uhlíku a tzv. prekurzorů ozónu zlepší nejen ochranu klimatu, ale také zdraví obyvatel a dostupnost vody či potravin. Patří k nim například zachycování metanu při těžbě uhlí, ropy a zemního plynu, při zacházení s odpady, snížení jeho úniků z plynovodů, využívání čistěji spalujících domácích topenišť, používání filtrů pevných částic v naftových motorech a zákaz spalování zemědělských odpadů na polích.

Zavedení uvedených postupů umožňují stávající technologie, ale vyžaduje významné strategické investice a institucionální opatření.

„Navržená opatření mohou v celém světě ročně zabránit milionům předčasných úmrtí a každoroční ztrátě asi 52 milionů tun kukuřice, rýže, sóji a pšenice. Největší výhody získají právě ty regiony, které je zavedou nejrychleji,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví a dodal:

„Prach a ozón dnes představuje významnou hrozbu pro zdraví lidí nejen v chudých rozvojových zemích, ale také u nás, protože znečištěné ovzduší každoročně vede k předčasné smrti několika tisíc lidí.“.

„Tato opatření, uplatněná v praxi, by mohla snížit budoucí globální oteplení asi o 0,5 ˚C,“ uvedl Dr. Jan Hollan z brněnského Centra výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) a dodal:

„Pokud by se uskutečnila do roku 2030, mohla by snížit na polovinu potenciální nárůst globální teploty očekávaný pro rok 2050. V oblastech, kde by jinak množství těchto škodlivin bylo  zvláště vysoké, by zpomalení růstu teplot bylo ještě větší.

Pokles emisí aerosolů včetně černého uhlíku (BC) by velmi přispěl k ochraně lidského zdraví. Výnosům v zemědělství by prospěly nižší koncentrace troposférického ozonu. A to nynější zpráva analyzuje pouze přímý vliv změn složení atmosféry na zdraví a zemědělství, tedy změn toho, jak jsou lidé a plodiny vystaveni toxickým látkám.

Pomíjí nepřímé přínosy, které by mělo zbrždění změny klimatu například pro menší proměnu rozložení srážek a nižší četnost vln horka.“.

– TZ Centra výzkumu globální změny AV ČR, Centra pro životní prostředí a zdraví a Informačního centra OSN –