Vědci konečně přinášejí důkazy pro takzvanou hygienickou teorii, která počítá s tím, že časné působení mikrobů  je důležitým určujícím faktorem citlivosti na alergické a autoimunitní onemocnění, jako je senná rýma, astma a zánětlivé střevní onemocnění v dospělosti.

Hygienická hypotéza totiž až dosud pouze teoreticky vysvětlovala globální nárůst alergických a autoimunitních onemocnění ve městech.

Studii, která vysvětluje mechanismus hygienické hypotézy, provedli vědci z Brighamovy a ženské nemocnice, která je fakultní nemocnicí pro studenty Harvardovy univerzity. Vědci zkoumali imunitní systém myší, které byly chovány ve sterilním prostředí bez bakterií a jiných mikrobů a porovnala je s myšmi žijícími v normálním prostředí s mikroby.

Vyšlo najevo, že myši bez bakterií měly přehnané záněty plic a tlustého střeva, které připomínaly astma a kolitidy. Vyvolala je hyperaktivita unikátních imunitních buněk třídy T, které vědci už dříve spojovali s těmito nemocemi u myší i u lidí.

Nejdůležitější zjištění je však to, že když vystaví  „hygienické“ myši mikrobům během prvních týdnů života, mají normálně vyvinutý imunitní systém, ovšem reagují přehnaně, když jsou mikrobům vystaveny až později v dospělosti.

Navíc rané setkání s mikroby poskytlo celoživotní trvalou ochranu, tak, jak předpovídala hygienická hypotéza. „Tyto studie ukazují, jak je velmi důležité pro rozvoj imunitního systému řádné vystavení mikrobům během prvních obdobích života,“ řekl Richard Blumberg šéf gastroenterologie, hepatologie a endoskopie Brighamovy a ženské nemocnice. „Odkrytí mechanismu tvorby imunitního systému umožní vědcům identifikovat mikrobiální faktory důležité pro konkrétní ochranu před alergií a autoimunitních onemocnění v pozdějším životě.“.