Doktorandka Laura Kloepperová pracovala se samičkou kosatky černé (Pseudoorca crassidnes) zvanou Kina, která žije v delfináriu na Havaji již od roku 1987. Svou oblíbenou svěřenkyni v žertu nazvala „nejlepším echolokátorem světa“.
Série experimentů totiž ukázala, že Kina dokázala rozlišit různé kovové válce, které se od sebe lišily zcela nepatrně – o šířku lidského vlasu. Vědci z University of Hawai se rozhodli přesně vyzkoumat, jakým způsobem dokáží tito příslušníci čeledi delfínovitých zaostřit paprsek zvuku.
Během testů, jejímž cílem bylo rozlišování velmi drobných rozdílů v rozměrech několika objektů, měřili vědci zvuk v bazénu pomocí sítě velmi citlivých mikrofonů. „Díky tomu, že jsme měřili z několika pozic, jsme byli schopní zobrazit tvar i velikost paprsku,“ prozrazuje Laura Kloepperová.
Měření ukázala, že Kina měnila charakteristiky paprsku v závislosti na tom, jak obtížný úkol na ní čekal. K tomuto účelu užívají vyboulenou strukturu na své hlavě, které se někdy přezdívá „meloun“. Tato struktura má schopnost fungovat podobně jako čočka pro paprsky světla.
Vědci také zjistili, že v jistých situacích dokážou kosatky „odpojit“ své echolokační zařízení, jako kdyby plavaly se „zacpanýma ušima“. Tato vymoženost je dokáže ochránit před nepříjemnými zdroji hluku v jejich okolí.
