Podle nejnovějších fosilních nálezů gigantických blech se zdá, že se s tímto dotěrným parazitem trápili už  dinosauři před 165 miliony lety. Nejstarší dosud známé zkamenělé blechy objevil vědecký tým vedený entomologem Andrém Nelem z pařížského Muzea přírodních věd v čínských oblastech Vnitřní Mongolsko, Tao-chu-kou a Liao-ning. Dohromady nalezl devět fosilií gigantických blech, které pocházejí z různých období střední jury (před 165 miliony let) a spodní křídy (zhruba před 125 miliony let).

Blechy byly mnohem větší, než jaké známe ze současnosti. Tělo samiček mohlo měřit 14 až 20,6 milimetru, samečkové byli menší – osm až 15 milimetrů. Dnešní blechy měří v průměru 3,5 milimetru. Narozdíl od současných blech neměly uzpůsobené zadní nohy ke skákání.

Vědci soudí, že se blechy vyvinuly z tehdejších srpic, okřídleného druhu hmyzu, který rovněž žil ve spodní křídě a měl podobné ústní ústrojí, aby se mohl živit květním nektarem. Vyhynul postupně s tím, jak se objevil moderní hmyz typu moskytů nebo mravenců. „Ústa a pohlavní ústrojí samečků srpic se velmi podobají ústrojím těchto velkých blech, což podporuje teorii, že oba druhy jsou příbuzné a že velké blechy jsou (původně) srpice, které se vyvinuly v druh živící se krví,“ vysvětlil Nel. V důsledku vývoje ale blechy ztratily křídla a zmenšily se jim mimo jiné oči.

Velké blechy vyhynuly společně s dinosaury. „Moderní blechy se vyvinuly pravděpodobně během pozdní křídy, společně se savci,“ dodal entomolog. Důvod zmenšení jejich velikosti ale zatím vysvětlen nebyl.

„Možná že zmenšit se, a tudíž moci skákat, bylo lepším evolučním řešením než nechat si velké tělo,“ poznamenal Nel. Nyní nezbývá než čekat, co vědci o prablechách objeví dále. Třeba jednou budou moci konstatovat známé „to jsou blechy dinosauří, ty na člověka nejdou“.