Nejstarší známý kůň Sifrhippus sandrae se poprvé objevil před přibližně 56 miliony let a proháněl se v  lesích Severní Ameriky. Dusot jeho rozeklaných kopyt však nebyl tak zlověstný, jak by se mohlo zdát.

 Tento „protokůň“ totiž vážil jen 6 kilogramů a nebyl větší než knírač. V následujících 130 000 letech se tento koník dokonce ještě zmenšil – zhruba na velikost kočky domácí o váze 4 kilogramů. Za dalších 45 000 let se nakonec vytáhl na 7,5 kilogramu váhy.

Na obrázku je zachycena umělcova představa Sifrhippus sandrae vpravo ve srovnání s moderním koněm, jenž váží půl tuny.

Tyto růstové změny byly vědecké obci známy už delší dobu, teprve nyní však tým odborníků odhalil, proč k tomu vlastně došlo. Vědci z floridského Muzea přírodní historie a dalších institucí nyní došli po 7 letech zkoumání k závěru, že za zmenšení tělesných proporcí může tehdejší oteplování klimatu.

Podle analýzy izotopů kyslíku obsaženém ve zkamenělých zubech protokoní spolehlivě odhalili průměrné roční teploty v jimi obývaném území. Sifrhippus totiž žil na rozhraní teplotního maxima paleocénu a eocénu. Prokázalo se, že stejně tak, jako se díky vyšší koncentraci CO2 v atmosféře tehdy zvyšovala globální teplota  (o 5° až 10°C), koníci  během tohoto období  ztratili asi 30% své tělesné hmotnosti.

Zvýšené teploty nejsou zřejmě jedinou změnou, na kterou zvířata svou velikostí reagovala. Analýzy sedimentů v okolí fosilií naznačují, že zvýšený atmosférický oxid uhličitý snižuje nutriční hodnoty rostlin, což by mohlo být podle vědců sekundárním vlivem na zakrslost.