Jeden z poslů jara, skřivan polní, přilétl ze svých zimovišť ve Středomoří do střední Evropy. Na několika místech v Čechách i na Moravě byli během uplynulého víkendu pozorovaní protahující skřivani v různě velkých skupinkách. Jejich návrat tak proběhl v obvyklém termínu – střední doba příletu na jižní Moravu připadá na 24. února.
Přitom známá pranostika spojená s 2. únorem hlásá, že „Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout“. Jaká je vlastně její historie?
Nejstarší zmínka o skřivanech ve spojení s Hromnicemi pochází ze spisu pana Ctibora Tovačovského z Cimburka „Hádání pravdy a lži o kněžské zboží a panování jich“ z roku 1457. V té době byl užíván tzv.
juliánský kalendář, a tak tehdejší 2. únor (Hromnice) odpovídal dnešnímu 11. únoru. Až přechodem na gregoriánský kalendář v roce 1584 se Hromnice posunuly na současný, pro skřivana nepříznivý termín. Bohužel nemáme přesné informace o tom, jak se měnilo klima během posledních 500 let.
Je možné, že jaro v tehdejších časech začínalo o 14 dní dříve, vždyť nakonec Karel IV. už jedno století před první zmínkou o této pranostice úspěšně zakládal ve středních Čechách vinice. Nesoulad v termínu současného běžného návratu skřivana ze zimovišť by tak nepřímo dokládal klimatické změny během posledních století.
Avšak ani takové vysvětlení nemusí být správné. Naši předkové byli s přírodou sice více spjati než jsme dnes my, ale i oni se mohli dopustit omylu. Skřivanův blízký příbuzný chocholouš obecný mu je velmi podobný nejen svým vzhledem, ale i zpěvem a způsobem života.
Navíc se u nás vyskytuje celoročně. Od skřivana polního se odlišuje zejména větší chocholkou, která je dobře viditelná, i když je složená, delším zobákem a celkově tmavším zbarvením. Chocholouš osidloval zemědělskou krajinu Evropy relativně pozdě, např. v Dánsku se objevil až v druhé polovině 19. století, ale v českých zemích se nejstarší zpráva o něm objevila už roku 1360 v latinsky psaném rukopisu mnicha Clareta.
Takže v době vzniku pranostiky se zde už prokazatelně chocholouši vyskytovali a mohli přispět k jejímu vzniku.
„Přestože pranostiku o Hromnicích se skřivanovi nedaří v posledním století naplňovat, zůstává jedním z naších prvních ptačích navrátilců,“doplňuje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Avšak ani první záznam zpívajícího skřivana neznamená, že zima je definitivně pryč. Není výjimečné, že se několik skřivanů dokonce rozhodne u nás zimu přečkat – i o tom záznamy ve Faunistické databázi ČSO vypovídají.
Schopnost ptáků předvídat počasí je sice daleko větší než naše, ale občas se i mezi nimi najdou odvážlivci, kteří se nebojí riskovat. A tak nezbývá než doufat, že pro tyto skřivany letošní rok dobře dopadne, ať už se zima vrátí nebo ne.
– TZ ČSO –
