Je všeobecně známo, že mapa světadílů nevypadala vždy tak, jak vypadá v současnosti. Pevninské desky cestují, oddělují se i do sebe narážejí. Australští vědci nyní na dně Indického oceánu objevili zbytky prakontinentu, zvaného Gondwana.

Vědci jsou z nového nálezu nadšeni: „Nestává se každý den, že by byly objeveny tak velké kontinentální fragmenty na dně oceánu,“ uvedla geofyzička z univerzity v australském Sydney Jo Whittakerová, která se na výzkumu podílela: „Radikálně to může proměnit naše znalosti o této části světa i o kalendáři.“.

Dva skryté ostrovy

Prakontinent Gondwana se zformoval v době před 600 000 000 let a existoval až do doby druhohor. Proháněli se po něm tak třeba i veleještěři. Gondwana zahrnovala území dnešní Jižní Ameriky, Afriky, Arábie, Indie, Austrálie a Antarktidy.

Byla tedy obrovská, vždyť sahala od Jižního pólu až po obratník Raka, který se nachází až na severní polokouli.

Koncem loňského roku se australští vědci vypravili na expedici do vod Indického oceánu. Asi 1600 kilometrů od západního pobřeží Austrálie učinili v hloubce 2000 metrů nečekaný objev. Právě v těchto místech totiž nalezli dva ostrůvky, vystupující z mořského dna.

A v nich byly odkryty fosilie živočichů, jejichž domovem bývaly mořské mělčiny, a kteří žili právě v době existence Gondwany.

Jak vznikly Himálaje

Pro vědce je tento objev nesmírně zajímavý. Dosud zhruba věděli, kde se prakontinenty nacházely, ale jejich přesné umístění bylo otázkou vášnivých diskuzí. „Víme jen přibližně, kde se kontinenty nacházely, ale ne přesně.

Východní část Indického oceánu patří k oceánským oblastem, které jsou z tektonického hlediska nejméně prozkoumané,“ podotkla Whittakerová.

Nyní může tedy akademická obec lépe pochopit, jakým způsobem se Gondwana rozpadla a kudy poté nově vzniklé světadíly cestovaly.

První simulace jsou již na světě. Podle nich to vypadá tak, že indický subkontinent si to po svém osamostatnění nejdříve zamířil na severozápad. Teprve pak změnil svůj kurs a vydal se na sever. Po nějaké době poté došlo ke kolizi s asijskou deskou (viz box).

Kdyby Indie do Asie nenarazila a ve svém tlaku nepokračovala dodnes, horolezci by byli ochuzeni o himálajské osmitisícovky.

Kde se světadíl zlomil?

Badatele samozřejmě zaujaly i vzorky pískovce a žuly, které byly na místě objevu odebrány. Zatím ještě není jasné, jak jsou staré, ale první odhady hovoří o 1 miliardě let. Následně budou tyto úlomky porovnány se vzorky ze západního pobřeží Austrálie s cílem zjistit místo, kde se kontinent odlomil.

Pro vědce by samozřejmě bylo ideální, kdyby vzorky mohli porovnat i s místem indického zlomu. Jenže toto místo vzalo za své při zmíněném vytváření Himálaje. Ale i tak by výsledky měly být dostačující, abychom se o pradávných časech, kdy Země byla ještě mladá, dozvěděli zase o trochu víc.

A co bude dál?

Gondwana společně s Laurasií původně tvořily prakontinent Pangea, z Laurasie pak vznikla Evropa, Asie a Severní Amerika. Kontinenty cestují dál a jejich podoba není definitivní ani nyní. Například východní cíp Afriky se pomalu vydává na cestu do širého oceánu.

Celá Afrika se postupně sune k severu a jednoho dne se spojí s Evropou. To vyvolá podobný efekt jako u indického tlaku na Asii, takže Alpy budou ještě vyšším pohořím než v současnosti. A některé modely předpovídají, že ve velmi vzdálené budoucnosti se všechny světadíly opět spojí do jednoho superkontinentu.

Indie je nejrychlejší

*Pevninská deska s indickým subkontinentem se po zeměkouli pohybuje ze všech světadílů nejrychleji. Přestože do eurasijské desky narazila již před 50 000 000 let, stále se ještě na ni natlačuje rychlostí asi 20 centimetrů za rok.

*Vyšší rychlost pohybu indického subkontinentu je dána tím, že jeho pevninská deska je o polovinu tenčí než u ostatních kontinentů. K tomuto závěru dospěl tým indických a německých vědců. Indický subkontinent se před asi 140 000 000 let odlomil od prakontinentu Gondwana.

Co spojuje Afriku s Amerikou? Krokodýl!

Jedinečný nález téměř kompletní zkamenělé kostry prehistorického krokodýla v Brazílii podpořil teorii, že Jižní Amerika a Afrika byly ještě před 70 000 000 let propojeny. Krokodýl Uberabasuchus terrificus podle profesora Ismara de Souzy Carvalha z univerzity v brazilském Riu de Janeiro vrhl nové světlo na představy o rozštěpení dávného kontinentu Gondwana.

„Podobní krokodýli byli dříve nalezeni v Patagonii v Argentině a na Madagaskaru, takže předpokládáme, že existovaly pevninské mosty spojující Jižní Ameriku, Antarktidu a Madagaskar,“ prohlásil de Souza.

Podle něj to zároveň znamená, že v Antarktidě kdysi bylo mnohem tepleji než dnes, což umožňovalo migraci druhů.

Mount Everest – ráj pro život

*Komu by se v dnešní době chtělo trvale žít na vrcholku nejvyšší hory světa Mt. Everestu? Je tu zima, kyslíku málo, počasí tu bývá příšerné. Ovšem, existovaly v historii Země epochy, kdy Everest byl příjemnějším místem k životu.

Možná se to může zdát zvláštní, ale nejvýše položená skaliska na planetě, která se nacházejí na svazích vrcholu Mount Everestu, obsahují velké množství zkamenělin mořských živočichů z období ordoviku před 450 000 000 let.

*Tým vedený Davidem Harperem z dánského Muzea přírodních věd vystoupal z Tibetu až do výšky nad 4000 metrů. V expedici nazývané Čchumalangma našli velké množství fosilií lupenonožců čili žábronožců (Branchiopoda), hlavonožců (Cephalopoda), konodontů a hvězdic. Tato úroveň podle Harpera odpovídá i vrcholu Everestu.

*Velká různorodost lupenonožců, zjištěná v oblasti, umožňuje lépe poznat tyto druhy z období ordoviku. Experti ale zjistili i to, že zhruba uprostřed tohoto geologického období byl dnešní Tibet hostitelem tropického ekosystému, a tehdy ležel na okraji kontinentu Gondwana.

*Ordovik skončil před 440 000 000 let. Tehdy vznikala ložiska ropy a plynu. Nejhojnější jsou z té doby fosilie trilobitů.