Základním vybavením každé laboratoře je Petriho miska. Tato mělká skleněná či plastová nádobka totiž slouží ke kultivaci kultur a je tak nezbytnou součástí procesu medicínské diagnostiky, ale i vědy a výzkumu. Jak se daří koloniím v laboratořích?
Miska, pojmenovaná po Juliu Richardu Petrim (1852–1920), vznikla již v roce 1877. Bakteriolog Petri tehdy spolupracoval na výzkumu se známým vědcem Robertem Kochem (1843–1910), jenž objevil průvodce tuberkulózy a později byl za tento objev oceněn roku 1905 Nobelovu cenou.
Petriho miska se používá ke kultivaci mikrobiálních, houbových nebo rostlinných kultur. Nejprve se musí zalít živnou půdou. Běžně používanou půdou je gelové médium zvané agar, což je přírodní polysacharid (cukr).
Ten se ještě může obohatit o živiny a další látky, nalije se na Petriho misku a nechá ztuhnout. Nejpoužívanější živnou půdou je takzvaný krevní agar tmavě červené barvy. Vyrábí se příměsí 7 % ovčí krve a slouží k diagnostice patogenních bakterií.
Po ztuhnutí se do agaru vpravují mikroorganismy – odborně se tento proces nazývá očkování.
