Tým pod vedením Tracy Kellerové z Harvardovy univerzity se věnoval výzkumu způsobů, jimiž látka halofuginon, která se nachází zejména v kořenech rostliny, ovlivňuje procesy v buňkách. Ukázalo se, že její podání navozuje buňce pocit, že má málo živin, konkrétně aminokyselin, z nichž buňka staví proteiny.
V takovém „stavu nouze“ se zastaví syntéza těch proteinů, které nejsou pro život buňky zcela nezbytné.
Tento mechanismus je zodpovědný za její antimalarické vlastnosti – zabraňuje totiž plasmodiím, původcům malárie, v růstu. Podobným způsobem však zabraňuje i vzniku proteinů imunitní odpovědi, které jsou zodpovědné za autoimunitní problémy, zejména záněty.
