„Volba na tetřeva padla proto, abychom zdůraznili důležitost diskuse, která se nyní vede o budoucí podobě Národního parku Šumava,“ objasňuje důvody výběru letošního ptáka roku Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

„Šumava je posledním místem, kde přežívá životaschopná populace tetřevů čítající asi 300 jedinců. Řada věcí, které se na Šumavě chystají, mu ale jednoznačně uškodí, ať by to byla plánovaná lanovka na Hraničník nebo v tichosti připravované masivní rozšíření turistických cest.“.

Tetřeva ohrožuje řada faktorů. Na prvním místě je nevhodné lesnické hospodaření. Kritická je především fragmentace lesních celků a vytváření rozsáhlých pasek. Přímé vyrušování lesními dělníky nebo turisty na nevhodně vedených trasách narušuje průběh toku a úspěšnost hnízdění.

Plašení v zimě zvyšuje energetické výdaje a vyplašení slepice od kuřat může vést k jejich podchlazení a úhynu. Významnou příčinou úhynů jsou nárazy do špatně viditelných drátěných oplocenek a lan lanovek či vleků.

Oslabení a stresovaní ptáci z narušených populací se stávají snadnější obětí predátorů, k jejichž šíření přispívá lidská rozpínavost v krajině. Žádný z uvedených vlivů ale nepůsobí samostatně a pod kritický tlak se tetřev dostává až souběžným působením několika faktorů.

Základním předpokladem úspěšné ochrany tetřevů je dostatečná rozloha vhodného biotopu. Ta se u nás nachází zřejmě už jen na Šumavě. Tamní smrkové porosty jsou vlivem kůrovce i větrných kalamit narušené a ponechají-li se přirozené obnově, vznikají zde věkově i strukturně rozrůzněné přírodní lesy se světlinami, které tetřevovi vyhovují.

Vývraty, padlé kmeny a další pozůstatky dřívější generace lesa ponechané na místě poskytují úkryty i místa k hnízdění a jsou také zdrojem potravy. Naopak standardní způsob zpracování kalamit – vytěžení suchých, zlomených a vyvrácených stromů a vytvoření holin – zcela ničí tetřevovo prostředí.

V území určeném pro zachování přirozené populace tetřeva je třeba přizpůsobit lesnické hospodaření a omezit rušivé lidské aktivity, především v době toku, sezení na vejcích, vodění mláďat a zimování. Vhodné podmínky by měla zajistit vyhlášená Ptačí oblast Šumava, součást soustavy Natura 2000, a nyní jde jen o to, zda nám nechybí vůle a síla prosadit potřebná opatření.

„Mám úctu k odborníkům a ochráncům prostředí, kteří do debaty o podobě zákona NP Šumava rozhodně patří,“ říká člen ČSO a poslanec Viktor Paggio. „Národní park Šumava se musí stát místem, kde je na prvním místě ochrana přírody a kde se dobře žije i místním.

Že to vůbec není v rozporu, vidíme za hranicemi v Národním parku Bavorský les.“.

Setkání s tetřevem

Pokud budeme mít to štěstí a na tetřeva v přírodě narazíme, rozhodně si jej nespleteme. Je to mohutný pták velikosti krocana, u samce převládá černá barva s hnědými křídly a s výraznými červenými zduřeninami nad očima, kterým myslivci říkají poušky.

Samice jsou o poznání menší a hnědavě zbarvené. I přes svoji velikost létají tetřevi poměrně dobře a dokáží bravurně manévrovat mezi stromy. Celkově jsou ale velice nenápadní, zdržují se v odlehlých místech a je těžké je uvidět.

O něco nápadnější jsou tetřevi jen v době toku, ale i tehdy je, navzdory tradované představě, velmi těžké se k nim přiblížit. Samci i samice jsou na tokaništi velice obezřetní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétají.

Ona příslověčná hluchota, která dala tetřevům i jméno, platí pouze pro kohouty a jen po kratičkou dobu v jedné specifické fázi toku. Právě v té chvíli se mohli lovci, a dnes spíše fotografové, o pár kroků nepozorovaně přiblížit.

Mapování historického výskytu tetřevů

Tetřev byl u nás dříve v mnoha oblastech běžným druhem. Kdy ale přesně zmizel ze kterých oblastí, za jakých okolností a jak na něj vzpomínají pamětníci, to se pokusí ČSO zmapovat za účasti veřejnosti v novém projektu občanské vědy.

Každý může přispět svými vlastními vzpomínkami, vyzpovídáním pamětníků, přepisem rodinných historek nebo některým z dalších způsobů, které jsou popsány na webu www.birdlife.cz/tetrev.html.

Kampaň Pták roku

Kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 1992. Současně s vyhlášením je vydávána i stejnojmenná brožura, obsahující základní informace o životě ptáka roku, o ohrožení, kterým je vystaven, i o možnostech jeho ochrany.

Součástí kampaně je i projekt občanské vědy, díky němuž se může veřejnost zapojit do výzkumu vybraného druhu.

-tisková zpráva ČSO-