Venkovní teploty padají hluboko pod nulu a očekává se prolomení teplotních rekordů. Pro ptáky nastává mimořádně těžké období. Mnozí lidé si jistě kladou otázku, jak může malé ptačí tělíčko vydržet tak nízké teploty?
Naštěstí se ptáci umí zimě bránit různými způsoby, z nichž nejdůležitější je najíst se a načepýřit!
„Pro ptáky je zima opravdu velmi rizikové období, které mnozí z nich nepřežijí. Na udržování stálé teploty těla vynakládají obrovské množství energie. Zvláště to platí pro drobné pěvce, kteří mají v poměru k tělesné váze větší povrch těla, odkud teplo odchází,“ říká Lucie Hošková z České společnosti ornitologické.
Jak se tedy ptáci se zimou vyrovnávají? Důležité pro ně je se již na podzim dobře vykrmit a vytvořit pořádné tukové zásoby. V zimě je pak dostatečný přísun potravy životně důležitý, drobní pěvci musí jíst celý den.
Shánění potravy však může být pro ptáky značně problematické zejména pokud je krajina pokryta souvislou vrstvou sněhu. Dostatečný příjem potravy je ovšem nezbytný k nashromáždění dostatku energie na udržení teploty těla a především na přežití mrazivé zimní noci.
Například náš nejmenší pěvec, králíček obecný,vážící kolem 6g, vydá na udržení tepla tolik energie, že během zimní noci ztratí až 20% své váhy! Tuto tukovou zásobu musí během následujícího krátkého zimního dne obnovit, jinak nemá šanci přežít další noc.
Lucie Hošková však připomíná, že ptáci mají naštěstí k dispozici úžasný přírodní vynález – peří. „Vzpomeňte si na péřový spacák, či péřovou duchnu po babičce. Peří je nejúčinnější a nejlehčí izolační vrstva – a čím je ho více, tím lépe.“ Proto také například vrabci mají v zimě více peří než v létě.
Ptáci se také na zimu promění v načepýřené koule, pohybující se pouze při shánění potravy či úniku před nebezpečím. V načechraném stavu se totiž v peří vytvářejí vzduchové kapsy, které ještě zlepšují izolační vlastnosti.
Do načepýřeného peří pak ptáci schovají i neopeřené nohy a zobák. Když je nejhůře, umí si ptáci pomoci stejně jako savci i chvěním svalů, zejména prsních, čímž mohou v krátké době zvýšit tvorbu tepla až o 500%. Stojí je to ovšem obrovské množství energie.
V nouzi poznáš přátele – někteří drobní ptáci jako jsou střízlíci, šoupálci, sýkory, brhlíci či zmínění králíčci vytvářejí v zimě společné spací skupinky, v nichž na sebe těsně namačkáni odolávají mrazům.Tyto chomáče uspoří jednotlivým ptákům obrovské množství energie.
Již dva ptáci přitisknutí k sobě ztrácí o čtvrtinu méně tepla, ve velikém chumlu pak úspora tepla dosahuje 80%. Důležitý je také výběr místa na odpočinek – nejlépe v závětří, v dutině, pod střechou nebo alespoň v hustém větvoví jehličnatých keřů a stromů.
Tetřívci si zase sami vyhrabávají nory v hlubokém sněhu, kde se udržuje mnohem vyšší teplota, než panuje venku.
Vodní ptáci si se zimou dokáží poradit zejména díky hustému opeření, které pravidelně udržují koupáním, sluněním a především promazáváním výměšky z kostrční žlázy. Na břiše navíc mají silnou tukovou vrstvu zabraňující prochladnutí.
Díky specielnímu prokrvení mají jejich končetiny mnohem nižší teplotu (5-0˚C), což jim umožňuje stát i ve velmi silných mrazech na ledu, aniž by jej rozehřívali, či pociťovali chlad nebo bolest.
Přes všechna tato přizpůsobení mnoho ptáků zimu nepřežije, především mladí, nezkušení jedinci. „Proto je žádoucí v těchto dnech naplnit krmítka, ovšem správně, abychom neuškodili více než pomohli“, upozorňuje Hošková.
Potřebné informace, jak správně přikrmovat, jsou k dispozici na https://www.birdlife.cz/index.php?ID=2239.
– tz ČSO –
