Věkem podmíněné stárnutí mozku prý není nevyhnutelné a dokonce se určitým nervovým změnám lze i vyhnout. Podle vědců to lze díky hudebnímu vzdělávání. Nová studie Northwesternské university z Illinois ve Spojených státech je vůbec první, která přináší biologický důkaz, že celoživotní hudební praxe má vliv proces stárnutí mozku.

Vědci ve Sluchové neurovědní laboratoři měřili automatické odpovědi mozku na zvuk řeči u mladších a starších hudebníků a též těch, kteří se hudbou nikdy nezabývali. „Starší muzikanti nejen že překonali své starší nehudební protějšky, ale zvukové podněty poznali rychle a přesně jako mnohem mladší nemuzikanti,“ řekla neuroložka Nina Krausová.

„To jen posiluje názor, že aktivní zkušenost se zvukem v průběhu našeho života má zásadní vliv na funkci našeho nervového systému,“ dodala s tím, že výsledky naznačují, že intenzivní cvik i  v pozdním věku může vyrovnat ztráty paměti a problémy naslouchání řeči v ruchu, což je pro seniory obtížné.  „Mozek se může trénovat, aby lépe slyšel,“ říkají vědci.

Vědci zkoumali automatické nervové reakce na zvuky řeči u  87 normálně slyšících anglicky rodilých mluvčí. Jejich reakce měřili tak, že dobrovolníci sledovali video s titulky.  „Hudební“ účastníci výzkumu se začali hudebně vzdělávat před 9. rokem věku a soustavně se hudbě celý život věnovali, za „nehudebníky“ byli ve výzkumu označeni ti, kteří měli 3 roky nebo méně hudebního vzdělání.