Mezinárodní tým vědců pod vedením pracovníků pařížského Muséum national d‘histoire naturelle nejprve změřil teplotní posun ptačích a motýlích populací na evropském kontinentě za posledních 20 let. Ten následně porovnal s posunem klimatických podmínek.

Ukázalo se, že motýli i ptáci následují teplejší klima a posunují se na sever, motýli však za klimatem zaostávají o 135 km, ptáci dokonce o 212 km. Tyto vzdálenosti se přitom postupem času stále zvětšují.

To znamená, že organismy nestíhají na dnešní oteplování klimatu adekvátně reagovat změnami svého rozšíření. Kromě toho je zřejmé, že různé skupiny organismů mají různou schopnost teplotního posunu. Změny klimatu tak mohou zpřetrhat jemně vyvážené vazby mezi jednotlivými složkami ekosystémů.

Dobrý příklad poskytují právě obě studované skupiny organismů. Motýlí larvy jsou totiž klíčovou složkou ptačí potravy v době rozmnožování. Rychlejší reakce motýlů na klimatické změny však způsobuje, že v dnešní době je potravy v čase líhnutí mláďat nedostatek a řada hmyzožravých druhů proto ubývá.

S podobnými problémy se budeme se vzrůstající globální teplotou zřejmě setkávat stále častěji.

„Z vědeckého hlediska je tato studie určitě největším úspěchem, jakého jsme zatím při studiu populací našich ptáků dosáhli,“ říká jeden z autorů studie, Jiří Reif z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

„Díky třicetiletému monitoringu České společnosti ornitologické se nyní můžeme zapojit do podobných mezinárodních výzkumů ptačích populací a přinášet aktuální poznatky o vývoji našeho životního prostředí.

Podobné studie nám pomáhají pochopit vztahy a vazby v ekosystémech a možnosti jejich adaptace na změny klimatu, které pocítí i člověk. A pochopení nám umožní se na změny alespoň připravit, když už jim nedokážeme čelit.“.

A jaké poselství tyto výsledky přinášejí pro ochranu přírody? „Čelit následkům klimatických změn je nesmírně obtížné. Jde totiž o globální faktor a naše místní možnosti jsou omezené,“ upozorňuje další z českých autorů článku, Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

„Přesto však určité možnosti existují. Jde hlavně o odstranění dalších nepříznivých vlivů, které populace ptáků oslabují, jako je především ničení vhodného prostředí. Pokud jednotlivým druhům umožníme dostatečně posunout jejich areály rozšíření, s důsledky klimatickým změn se mohou časem vyrovnat.

Pokud se však nemají kam šířit, ocitají se v kleštích, teplejší klima je tlačí do míst, kde nenajdou příznivé podmínky. Řada druhů tak může během následujících několika desítek let v Evropě zcela vyhynout,“ dodává Vermouzek.

Více informací

https://www.birdlife.cz/index.php?ID=2256 (možnost stažení originálního vědeckého článku)

-tisková zpráva ČSO-