Klínopisné nápisy na více než 4000 let starých sumerských hliněných tabulkách zachovaly poměrně přesné popisy, kolik základních surovin, tedy ječmene a pšenice dvouzrnky dorazilo do pivovarů. S informacemi, jak vyrobit kvašený nápoj, který bude nejen lahodit patru, ale také zamotá hlavu, však sumerské texty pohříchu velmi šetří.
Nejinak je tomu i ve slavném „Hymnu pro Ninkasi“, tedy básni, v níž je oslavováno pivo prostřednictvím jeho patronky, bohyně Ninkasi. Damerow proto nabádá k opatrnosti: nelze vyloučit, že výsledný nápoj se mnohem více podobal tomu, co známe dnes z východní Evropy jako kvas (velmi slabě alkoholický kvašený nápoj), než současným oblíbeným alkoholickým pivům.
